Byl pozdní večer, první máj. Odříkat Máchův Máj zvládne každý. Málokterý učitel však zvládne vzbudit zájem studentů v těžké pubertě natolik, aby byli schopni zamyslet se nad hloubkou a kontextem tohoto díla. Představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie, Karel Hynek Mácha, staví ve svém nejznámějším díle krásy přírody do kontrastu k tehdejší společnosti, kterou kritizuje. Zároveň si zde klade otázky týkající se smyslu lidské existence i marné vzpoury jedince proti osudu.
Narozen 16. listopadu 1810 v Praze jakožto syn mlynářského tovaryše a matky z muzikantské rodiny se odmalička potýkal s těžkostmi a chudými poměry. Kvůli finanční krizi se rodina několikrát stěhovala. Mladý Ignác, který si jméno později počeštil na Hynek, se po konci studia filozofie a práva odstěhoval do Litoměřic, kde začala vznikat jeho tvorba.
Začínal psát v němčině, později přešel do tvorby v jazyce českém. Jeho první vydaná báseň Svatý Ivan byla otištěna roku 1831 v periodiku Večerní vyražení. V poezii se věnoval hlavně sonetům a lyrickoepickým skladbám. Psal však i prózu, která se týkala především historických témat. Jeho čtyřdílný román Kat z doby Václava IV. zůstal nedokončený, stihl vydat pouze první díl Křivoklad. Povídky Marinka a Večer na Bezdězu z cyklu Obrazy ze života mého vyšly roku 1834 v časopise Květy.
Mácha byl vášnivým cestovatelem, malířem, hercem i dramatikem. Ochotnicky vystupoval ve Stavovském a Kajetánském divadle, později se pokoušel hry psát sám. Žádnou však nikdy nedokončil. Jakožto cestovatel byl považován za osamělého poutníka, ve skutečnosti ale žádnou z cest nepodnikl sám. Nejdelší cestu zdolal roku 1834, kdy se svým společníkem, pozdějším předsedou Říšského sněmu Antonínem Strobachem, podnikl šestitýdenní výpravu pěšky z Prahy do Itálie.
Za svůj krátký život prožil hned několik zamilování, jež mu byly inspirací při jeho rané tvorbě. Jeho vrcholná díla Máj a Cikáni však vznikla až po setkání se svou osudovou ženou. S Eleonorou Šomkovou, jíž přezdíval Lora, vedl velmi komplikovaný vztah. Na straně jedné stála Lořina neochota naučit se česky, na straně druhé Hynkova žárlivost a labilní přecitlivělost, která se odráží hlavně v Cikánech a Máji.
Mácha staví jedince nad společnost, vyzdvihuje individualitu a kritizuje jednotvárnost tehdejší společnosti a světské moci, čímž pomyslně narušuje obdiv k přírodě.
Nejslavnější Máchovo dílo, lyrickoepická skladba Máj, bylo jediným velkým dílem vydaným za jeho života. Údajnou inspirací mu byla nejen Lora, ale i legenda z 18. století o mladém Hynku Schiffnerovi z Dubé. Ten podle legendy zabil svého otce, neboť mu bránil v lásce k jedné dívce. V Máji se epická část, tedy tragický milostný příběh o nenaplněné lásce Viléma a Jarmily, střetává s lyrickými pasážemi, kde Mácha vychvaluje krásy májové krajiny. Báseň má i svou meditativní část, kde uvězněný Vilém čeká na popravu a rozjímá nad svým životem.
Účelem díla je především kritika tehdejší společnosti a naopak vyzdvihnutí lidmi nedotknuté přírody. Mácha staví jedince nad společnost, vyzdvihuje individualitu a kritizuje jednotvárnost tehdejší společnosti a světské moci, čímž pomyslně narušuje obdiv k přírodě. Překážkou k bezchybné přírodě je tedy lidstvo samotné.
Za svého života byl Mácha neoblíbený a nedoceněný. Jeho Máj byl považován za málo vlastenecký, což vedlo Máchu k vydání díla na vlastní pěst. Většího úspěchu se mu dostalo až posmrtně. 6. listopadu 1836, ve věku pouhých 25 let a dva dny před svatbou s Lorou, zemřel na choleru.
V roce 2008 natočil František Brabec stejnojmennou filmovou adaptaci, kterou jste si s námi mohli připomenout na letošní Literární noci. Brabcova filmová verze Máje, která zobrazuje Viléma coby indiána a Jarmilu jako sexuchtivou děvu, je všem čtenářům romantického díla trnem v oku. Oproti tomu knižní podoba recitovaná herečkou Divadla Petra Bezruče Markétou Harokovou je dychtivým obrazem jedné z nejrozmanitějších a nejvýznamnějších básní české poezie.
portrét: Karel Hynek Mácha; Portréty předních osobností od Jana Vilímka
