(Ze sbírky Edmy Norell vydané pod názvem Jabloňový sad. Básně jsou ve sbírce členěny na jednotlivé stromy.)
Strom 31: MYŠLENKY ZATRACENÉ
Plody ovocné jsou omženy,
pára stoupá z čaje odrážejíc tisícerou čerň
a jinovatka z rána narušila mé snění.
V hlasivkách bělavé lepké uvěznění,
przníc oči utýrané – ta brčálová žeň, jsou spavé,
v měsíci dvanáctém jsa usouženy.
A derou se na povrch sny ty drásavé,
chtějí si s vénami mými pohráti,
v otázkách přikivujíc něžně, chápavé,
chtíc ruletu života falešně dohráti.
Jak milo by mi bylo za chladných večerů,
přátelsky laškovati s polární září
a v mléčné dráze stopiti lidský dech.
Jak milo by mi bylo bez špitálního noclehu.
(Je škoda trousit slova, není tu třeba spěch.)
foto: Simona Drdáková
