ls3_budoucnost_uvodni_foto

Letecký speciál III: Budoucnost

V De Facto, Věda a tech od redakce2 Komentáře

Letectví je něco, s čím se setkáváme dennodenně. Je to ale také oblast, ve které se šíří největší fámy, média se zabývají pouze katastrofami a jsou i lidé, kterým naskočí husí kůže jenom při pomyšlení na létání. Naše republika má v letectví silné kořeny, a to už od počátku jak republiky, tak samotného létání, tedy od roku 1919. Dostalo se mi té příležitosti napsat a představit vám, čtenářům a čtenářkám, seriál o českém letectví. Vyzývám vás, abyste pro lepší představu využili dnešní chytré technologie a při čtení si prohlíželi jednotlivé typy letadel. Věřím, že pro lidi z jiných oborů a pro mládež budou následující řádky přínosem a také dalším důkazem české výjimečnosti ve světě.

Pilní čtenáři už vědí, že máme silnou leteckou historii zakořeněnou již před vznikem první republiky. Byla zde vášeň pro tvorbu nádherných, a především funkčních letadel, která postupem času neupadala, ale naopak rostla. Je nutné držet krok s novými trendy a požadavky kladenými na konstrukci letounů či letadel. Jaké jsou ale vyhlídky a vize českého leteckého průmyslu dnes?

Další díly našeho technického seriálu o letectví:
Letecký speciál I: Současnost
Letecký speciál II: Historie

Kategorie ultralehkých letounů (ULL) se stala jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v samotném letectví. Počátky sahají do 80. let minulého století, především pak do roku 1989, kdy došlo k otevření hranic. Amatérští konstruktéři hledali způsob, jak legálně provozovat a prodávat svoje lehká letadýlka, a koníček se najednou proměnil v profesionální společnosti. Postupem času se Česká republika stala významným světovým výrobcem ultralehkých letounů.

letectví stream_obr1

Obr. 1: Stream – letoun který určuje trend v ultralehkém létání.

Dodnes drží český letoun VL-3, který vzlétl před 12 lety, rychlostní rekordy! Výrobci se zaměřili především na dodržení aerodynamické čistotypovrchu, aby měl stroj co nejmenší odpor, a tudíž mohl letět co nejrychleji. Novinkou je pak STREAM (viz obr. 1) vyráběný firmou TL-Ultralight, který sází na tandemové uspořádání pilotů. Piloti zde sedí za sebou, ne vedle sebe, jak je zvykem. Piloti chválí letoun se slovy, že pocit jeho řízení se dá přirovnat k proudovému letounu. Nepřispívá k tomu pouze aerodynamický vzhled, ale i moderní vybavení letounu. Dále v dubnu tohoto roku vzlétl prototyp zcela nové koncepce spadající taktéž do kategorie ULL, jmenuje se UL-39 Albi. Na první pohled můžete spatřit vizuální podobnost s L-39 (o kterém jsme psali v prvním článku). A čím že je nová koncepce převratná? Na rozdíl od všech ostatních letounů v kategorii ULL má Albi uvnitř trupu schovanou „vrtuli“ neboli propulzor, čímž se pocit z řízení posouvá ještě blíže k proudovým letounům. Oba projekty vypadají slibně a veřejnost o ně jeví zájem, avšak jejich úspěch ukáže až čas.

Evropa připravuje svůj vlastní navigační systém s názvem GALILEO za účelem osamostatnění od amerického systému GPS (a svůj vlastní navigační systém GLONASS už má například Rusko). Spuštění systému je naplánováno až na rok 2020, nicméně administrativní středisko GSA, zajišťující zprovoznění tohoto systému, sídlí od roku 2012 v Praze. Česká republika je ale ve světě kosmonautiky známější svými leteckými a kosmickými přístroji – v dnešní době se stěží uskuteční kosmická mise, která by se obešla bez českých přístrojů. Proto není divu, že pokud byste chtěli studovat magisterský studijní program SpaceMaster, tak právě specializace na automatizaci a řízení kosmických systémů je zařazena na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

ilustrace_cubesat_2

Obr. 2: Ilustrace popisující počáteční fázi každé vesmírné mise – start. V popředí znázorněn CubeSat.

A už jste někdy slyšeli o CubeSatu, „studentské družičce“? Jedná se o velice malou a lehkou družičku (viz obr. 2), která je svou nízkou pořizovací cenou přijatelná jak pro vysoké školy, tak pro menší státy. Studenti z celého světa představují své návrhy a doufají, že právě jejich družici výběrová komise podpoří a zajistí jejich výtvoru jízdenku do vesmíru. Tento rok se podařilo českému týmu PREDATOR, složenému ze studentů ČVUT, dostat svůj CubeSat do výšky 32,5 km, úspěšně provést misi a nasbírat potřebné informace pro další výzkum. Více o CubeSatech se můžete dočíst v tištěné verzi časopisu Underground.

Určitě jste už někdy slyšeli o firmě GE, zejména pak ve spojení s financemi. Paradoxem je, že jsme jedním z mála států na světě, kde si lidé spojují GE zejména s bankou. General Electric je jednou z největších nadnárodních společností a vlastní nespočet divizí, od finančních přes průmyslové až po zdravotnické. Divize GE Aviation, která se zabývá právě aviatikou, tento rok podepsala smlouvu v hodnotě skoro poloviny veškeré tržby českého leteckého průmyslu za jeden rok. V rámci smlouvy se má v České republice postavit nová výrobní hala na turbovrtulové motory, výzkumné centrum spojené s vysokými školami a obecně se má podpořit výuka nových leteckých inženýrů.

Daří se nám dostat do popředí průmyslové výroby v produkci automobilů či letadel, v lodním průmyslu naopak zaostáváme. Na lodě se ale zaměřuje o poznání hůře, když nám chybí přístup k moři. Čína významně investuje a snaží se dostat na vrchol i v leteckém průmyslu, zejména pak v kategorii ULL. Spousta lidí vidí v čínském trhu velký potenciál. Je pak otázkou, zda se pro menší státy podaří prosadit „military“ verzi Albiho coby základního cvičného letounu pro proudová letadla. A dostanou se naše letecké a kosmické přístroje díky své kvalitě na Měsíc, nebo dokonce až na Mars? Úspěch v letectví jsme zaznamenali v minulosti už několikrát, tak proč by to nešlo i dnes.

Ultralehké letouny – Letouny s maximální vzletovou hmotností do 450 kg (se záchranným systémem 472,5 kg) pro jednu nebo dvě osoby. Nejvyšší pádová rychlost je 65 km/h, čímž je velice ovlivněna i maximální rychlost letounu.

CubeSat – CubeSat je nano- nebo pikodružice (dle hmotnosti) o rozměrech 10 × 10 × 10 cm. Jednotlivé družice se liší dle velikosti podle jednotek na 1U, 2U a 3U , kde jednotka násobí poslední charakteristický rozměr, tudíž 3U má rozměry 10 × 10 × 30 cm. Maximální hmotnost jedné jednotky je 1,33 kg.

Turbovrtulový motor – Každá pohonná jednotka letounu se skládá z propulzoru (vrtule) a stroje (agregátu) pohánějícího onen propulzor. Turbovrtulový motor se skládá z vrtule, kterou pohání proudový motor. Výhoda této koncepce oproti pohonu z pístového motoru spočívá v lepším poměru váha/výkon.

 

john-kohout


O autorovi: Spojte matematiku jako koníček už odmala, letadla létající nad hlavou a zálibu pro technologii a dostanete vysokoškolského studenta oboru Letectví a kosmonautika na Fakultě strojní ČVUT. John Kohout bere komunikaci s lidmi jako výzvu ve všech jejích formách, od prezentací, přednášení na škole, hraní divadla až po vlastní psychologický rozbor řeči. Amatér na jazyky, který ale přesto ovládá češtinu a zejména angličtinu lépe než svůj mateřský jazyk – slovenštinu. Kromě toho perfektně spadá pod dnešní klišé skupinu „Mám rád výzvy, cestování a seznamování se s novými lidmi“.

autor textu: John Kohout
autor ilustrací: Filip Wyrwol

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+