letecký speciál I - současnost letectví

Letecký speciál I: Současnost letectví

V De Facto, Věda a tech od redakce2 Komentáře

Letectví je něco, s čím se setkáváme dennodenně. Je to ale také oblast, ve které se šíří největší fámy, média se zabývají pouze katastrofami a jsou i lidé, kterým naskočí husí kůže jenom při pomyšlení na létání. Naše republika má v letectví silné kořeny, a to už od počátku jak republiky, tak samotného létání, tedy od roku 1919. Dostalo se mi té příležitosti napsat a představit vám, čtenářům a čtenářkám, seriál o českém letectví. Vyzývám vás, abyste pro lepší představu využili dnešní chytré technologie a při čtení si prohlíželi jednotlivé typy letadel. Věřím, že pro lidi z jiných oborů a pro mládež budou následující řádky přínosem a také dalším důkazem české výjimečnosti ve světě.

Tuzemská automobilka Škoda válcuje média a daří se jí v posledních letech i na evropském trhu. Škoda Yeti upoutala takovou pozornost, že se dostala do pořadu Top Gear, kde ji Jeremy Clarkson (bývalý moderátor) označil za nejlepší automobil roku. Poslední verze Škody Superb si povedeným designem získala lidi nejen u nás. A co teprve novinka Škoda Kodiaq? Burcuje média a někteří odborníci dokonce tvrdí, že by se mohlo jednat o světový automobil roku 2017. V současné době je automobilový průmysl rozhodně tahounem české ekonomiky.

Další díly našeho technického seriálu o letectví:
Letecký speciál II: Historie
Letecký speciál III: Budoucnost

Na druhé straně – co se vám vybaví pod pojmem letectví u nás? Ve zprávách či na internetu se objevují články o největším dopravním letadle Airbus A380, které začalo létat na pravidelné lince Praha–Dubaj. Dny NATO, které se konají na Letišti Leoše Janáčka Ostrava, jsou každoroční událostí pro nadšence, fotografy i pro rodiny s dětmi. Letecká soutěž Red Bull Air Race, která soupeří o přízeň diváků s F1, má také dva české zástupce – Martina Šonku a Petra Kopfsteina. Kdo si ještě vzpomíná na zlaté olympijské hry v Naganu, kde naši „borci“ získali zlato v ledním hokeji, ten si určitě pamatuje na vládní speciál Tu-154, kterým přiletěli zpět na pražské ruzyňské letiště. Tento vládní speciál se na konci září přesouval z pražského muzea ve Kbelích do kunovického muzea.

Ale jak je na tom český letecký průmysl? Pokud budeme srovnávat český automobilový a letecký průmysl, tak jsou oba, co se popularity týče, přesně odrazem svojí minulosti. Letectví se dostalo do pozadí, ale i přesto, s trochou štěstí, můžete někde narazit na článek o Česku jakožto malé letecké velmoci. A skutečně tomu tak je. Po rozpadu Sovětského svazu, který byl po čtyři dekády naším největším odběratelem, se české letectví pomalu, ale jistě vzpamatovává. Nejenže dodáváme díly pro velká dopravní letadla (např. kanadskému výrobci Bombardier), ale probíhá zde veškerá montáž konstrukce vrtulníků firmy Sikorsky, které si kupuje smetánka společnosti a které můžete zahlédnout i ve filmu Aféra Thomase Crowna a dalších. Dále je tu výroba dveří a částí trupu pro Airbus řady 320 Family, to jsou všechny zkrácené a prodloužené verze typu 318–321. Podílíme se i na vývoji nového vojenského dopravního letounu brazilského výrobce Embraer s označením KC-390.

L-410 (současnost letectví)

Dvoumotorový dopravní letoun L-410 na krátké vzdálenosti.

Česká republika má také svého zástupce mezi dopravními letouny, je jím rodina L-410 vyrobená v Let Kunovice, dnes Aircraft Industries. Tento menší transportní letoun pro regionální dopravu se v roce 2015 dočkal modernizace s názvem L-410NG. Vlastníkem je bohužel ruská Ural Mining and Metallurgical Company a momentálně se jedná, zda nepřesunout výrobu nové generace (NG) do Ruska. Pražské Aero Vodochody se také snaží navázat na svůj úspěšný cvičný proudový letoun L-39 Albatros, který se má taktéž dočkat modernizace v podobě L-39NG. Jeho dokončení je naplánováno na konec příštího roku. Nutno mít na paměti, že letectví se pohybuje ve značně menších číslech, než tomu může být u ostatních průmyslových odvětví. Za úspěch se samozřejmě považuje pokrytí veškerých nákladů na výrobu. Počet vyrobených kusů se v této fázi pohybuje odhadem v řádu desítek až stovek.

L-39 Albatros (současnost letectví)

Cvičný proudový letoun L-39 charakteristický svými koncovými nádržemi na křídle.

Albatros je v současné době (společně s americkým Skyhawk od firmy Douglas) nejpoužívanějším cvičným proudovým letounem, kdy bylo celkově ve všech verzích vyrobeno skoro 3 000 kusů. Kvality tohoto letounu jsou také viditelné u leteckých akrobatických týmů, kdy celkově 15 týmů ho použilo pro své letecké vystoupení, z toho 8 je aktivních dodnes. Tato čísla se v blízké době rozhodně nepodaří jen tak překonat. Letounů L-410 bylo vyrobeno kolem 1 200. Není proto divu, že se konstruktéři snaží navázat na takto úspěšné letouny – i když se nové verze mohou zdát vzhledově naprosto identické, pokud jde o konstrukce a technologie použité uvnitř draku, jedná se o zbrusu nové letouny s novými vlastnostmi a výkony.

Letectví je v současnosti nejrychleji se rozrůstajícím průmyslovým odvětvím v ČR s nárůstem zaměstnanců o 14 % za rok. Každoroční poptávku po 300 zkušených lidech z oboru není v silách našich vysokých škol uspokojit. Ročně v leteckém oboru stěží vystuduje 40 studentů. Letectví hledá pomoc ze všech stran, přebírá zaměstnance z jiných odvětví a pro jeho rozvoj je proto nezbytné šířit jeho kvality, obzvlášť v zemi s tak velkou tradicí. Pár úspěchů již bylo představeno v tomto článku, rozsáhlejší přehled historie u nás si budete moci přečíst v dalším díle.

Slovníček pojmů:
Drak – Za drak letounu se označují zejména fyzické konstrukční prvky, jako je nosná soustava (křídla), ocasní plochy, vlastní trup, podvozek a systém řízení.

Letadlo – Zařízení způsobilé létat v atmosféře nezávisle na zemském povrchu, nést na palubě osoby nebo jiný náklad, je schopné bezpečného vzletu a přistání a je alespoň částečně řiditelné. (ČSN 31 0001)
Jedná se o všechny možné typy strojů, které můžete spatřit na obloze, od balónů až po vesmírné družice. I taková origami vlaštovka složená z papíru splňuje podmínku letadla.

Letoun – Motorové letadlo těžší než vzduch s pevnými nosnými plochami (tedy křídly), které jsou nezbytné pro vytvoření potřebného vztlaku k letu.

 

john-kohout


O autorovi: Spojte matematiku jako koníček už odmala, letadla létající nad hlavou a zálibu pro technologii a dostanete vysokoškolského studenta oboru Letectví a kosmonautika na Fakultě strojní ČVUT. John Kohout bere komunikaci s lidmi jako výzvu ve všech jejích formách, od prezentací, přednášení na škole, hraní divadla až po vlastní psychologický rozbor řeči. Amatér na jazyky, který ale přesto ovládá češtinu a zejména angličtinu lépe než svůj mateřský jazyk – slovenštinu. Kromě toho perfektně spadá pod dnešní klišé skupinu „Mám rád výzvy, cestování a seznamování se s novými lidmi“.

autor textu: John Kohout
autor ilustrací: Filip Wyrwol

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+