V úterý se mohli ti, které zajímá podnikání v Česku, připojit k diskuzi na Czech Cool Trade Foru 2015. Cílem fóra byla výměna názorů a návrhů řešení k podnikatelskému prostředí v ČR. Účastnili se ho zástupci z podnikatelské, ekonomické i politické sféry.
Fórum, které proběhlo 3. února v prostorách Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava, bylo rozděleno do dvou diskuzních panelů. Každá diskuze trvala něco přes 1,5 hodiny a byla zahájena přivítáním jednotlivých zástupců. Poté vyjádřili členové panelu názor na podnikatelské klima v Česku. Návštěvníci z hlediště mohli řečníkům položit dotazy a říci své myšlenky.
Podpora zaměstnanosti a spolupráce vysokých škol s veřejnou a soukromou sférou
Takové bylo téma prvního bloku. Tomu by odpovídalo i složení diskuzního panelu, až na jednu drobnost. Na diskuzi byl přítomen Martin Macháček, proděkan pro zahraniční vztahy, rozvoj a legislativu Ekonomické fakulty VŠB-TUO. Podnikatelskou sféru zastupovala Eva Vysekalová, ředitelka společnosti Daně v pohodě. Dále se diskuze zúčastnila Yvona Jungová, ředitelka ostravské pobočky úřadu práce a generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Mgr. Ing. Rudolf Hahn. Každý ze zástupců diskuzního panelu se vyjádřil k dané problematice.
Moravskoslezský kraj má problém se zaměstnaností
Jungová definovala současný stav nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji mnoha statistickými daty a čísly. Moravskoslezsko patří mezi kraje s největším podílem nezaměstnanosti v ČR. Celých 15,5 % nezaměstnaných v Česku se nachází podle Jungové právě v Moravskoslezském kraji. Ředitelka ostravského úřadu práce si myslí, že problém spočívá ve vysoké fluktuaci zaměstnanců, pracovní místa jsou podle ní špatně placená a nevyžadují vysokou specializaci.
„Vysokoškolský univerzitní student by měl mimo jiné také studovat.“
foto: Lucie Nohlová
Eva Vysekalová ze společnosti Daně v pohodě představila svůj pohled na věc a zmínila se také, že problémem dneška je nedostatečná praxe absolventů. Macháček z Ekonomické fakulty na to reagoval slovy „vysokoškolský univerzitní student by měl mimo jiné (a záměrně říkám mimo jiné) také studovat“. V některých státech prý nedoporučují, aby měli žáci během studia praxi, studenti se mají věnovat škole. S praxí studentů Macháček souhlasí, ale měli by se podle něj věnovat primárně studiu.
O nás, bez nás…
Po úvodních slovech se rozpoutala diskuze o tom, zda nechat hledání a získávání praxe na studentech, nebo hledat spolupráci mezi vysokoškolskou a podnikatelskou sférou. Aby měli studenti po absolvování školy pěkně zaplněný životopis. Účastníci nedošli k jednoznačnému závěru. A konečně se dostáváme k té drobnosti, která u prvního diskuzního panelu chyběla – samotní studenti. V podstatě celá diskuze probíhala formou „o nás, bez nás“. Sice bylo Czech Cool Trade Forum veřejné, ale žádní studenti se ho nezúčastnili.
„Studenti byli pozvání přes facebook stránky Ekonomické fakulty,“ vyjádřil se Martin Kovalský, ředitel pořadatelské společnosti Czech Cool Trade.
Rudolf Hahn ze Státního úřadu inspekce práce pak představil, co je náplní práce Úřadu. Například, že Úřad provedl za minulý rok kolem 50 tisíc kontrol. Podle něj jsou zaměstnanci na pracovišti nadměrně chráněni. Podnikatelské prostředí v Česku dle Hahna vytváří jakýsi kulturní fenomén. Myslí si, že bychom měli kopírovat jiné státy – Německo, Rakousko, Švédsko….
Vyplatí se lidem při minimální mzdě pracovat?
Panel se věnoval také otázce minimální mzdy a tomu, zda má její navýšení výraznější dopad na zaměstnanost. Podle Jungové a Hahna ne. Jungová poukázala na to, že když je životní minimum pro 4člennou rodinu 10,5 tisíc korun čistého, je otázkou, zda při minimálně mzdě 9 200 Kč hrubého se lidem vyplatí pracovat. Úřad práce prý rozdá za měsíc i 960 milionů korun na sociálních dávkách.
Dotační fondy EU jako možná podpora podnikání
Druhý diskuzní panel zasedl přesně v poledne. Na diskuzi se podílel zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, zástupce Ekonomické fakulty VŠB-TUO Lukáš Melecký a Nazim Afana z oddělení strukturálních fondů. K tématu se také vyjádřil za podnikatelskou sféru ředitel společnosti Woodman production Marcel Lesník („Woodman“).
Tématem tohoto panelu byla podpora podnikání a rozvoj podnikatelského prostředí skrze dotační fondy. Marian Piecha konstatoval, že jsme my Češi šikovní a plně z evropských fondů čerpáme. Nazim Afana z oddělení strukturálních fondů vyjmenoval, jaké podpory kraj podnikatelům nabízí. Nově byl zaveden „fond mikropůjček“, kterým kraj podpoří malé a střední podnikatele zvýhodněným úvěrem.
Roztříštěnost informací a administrativní náročnost provází proces čerpání
„ČR patří v Evropě mezi země s největším zájmem o čerpání dotací ze strukturálních fondů,“ uvedl Melecký z Ekonomické fakulty. Poukázal ale také na dva základní problémy v průběhu čerpání dotací. Objevuje se zde problém administrativní náročnosti procesu, a to na straně příjemce i udělovatele. Podle Meleckého se v průběhu vyskytuje také vysoká chybovost. Další problém jsou nadměrné kontroly a častá je i roztříštěnost informací, které můžeme najít na různých webech. Ne vždy se jedná o seriózní a pravdivé informace.
Marcel Lesník kritikou nešetřil
„Jsem člověk, který v roce 1990 odešel z OKD, vyřídit si živnostenský list, vždycky jsem jenom do té kasičky házel,“ peníze prý ze začátku házel Marcel Lesník do státní kasičky rád, teď už ne. Lesníkovi se nelíbí, kam stát směřuje a jak jsou na tom současní podnikatelé, kteří platí státu spoustu peněz. Zřejmě chtěl rozvířit vody, ale nikdo se s ním do silnější diskuze nepustil. Lesník uváděl příklady z jeho praxe ve stavebnictví a vyjádřil obdiv nad podnikatelem Jančurou, který jde proti Českým drahám. Marcel Lesník sebe označil jako „euroskeptika“ a k dotacím se vyjádřil jako o zhoubě. Ptal se přísedících u stolu, co znamená podpora podnikání a tvrdil, že sám ji nikdy neviděl. Na konec přeci jen řekl, že není podnikáním zklamán. Jeho práci dělá rád, ale nelíbí se mu, jak to funguje.
Hahn ze Státního úřadu inspekce práce se z hlediště ozval, zda jsou nějaké výsledky strukturální politiky. „Opravdu věříme, že takto prováděná strukturální politika je účinná?“ Melecký s Piechou mu uvedly příklady Irska, Skandinávie, Francie, kde kohezní politika funguje.
Jedním z řešení situace podnikání je tedy praxe studentů, dalším evropské dotace
Czech Cool Trade Forum 2015 bylo zajisté v některých ohledech poučné a přineslo zúčastněným nové úhly pohledu. Studenti by se měli snažit vyjít ze školy s plným životopisem a podnikatelé čerpat evropské dotace, které se jim nabízí. Příště by akci mohlo vidět více lidí, aby se do diskuze dostalo ještě více názorů na problematiku. Třeba by se nalezlo nějaké univerzální vylepšení pro současné české podnikatelské prostředí.
