K příležitosti Mezinárodního dne mladých (slaví se 12. srpna) uvolnil Evropský statistický úřad průzkum, ve kterém se mladých obyvatel Evropské unie, Srbska, Švýcarska, Islandu a Norska v rozmezí od 16 do 24 let dotazuje, jak jsou spokojeni se svým životem.
Mladí obyvatelé Evropy byli postupně dotazování na svou finanční situaci, spokojenost s využitím volného času, uplatnění na trhu práce, spokojenost s životním prostředím anebo na to, zda mají jasný smysl svého života. Ve zmíněných kategoriích hodnotili svou situaci na stupnici 1 až 10, přičemž platí, že 10 znamená naprosto spokojen.
Kde v Evropě se tedy mladí lidé cítí nejšťastnější? Ti, kdo někdy navštívili Skandinávii, jistě tuší. Nejlépe z celoevropského šetření statistického úřadu Eurostat sice vychází Rakušané (8,4), v těsném závěsu jsou ale následovaní Islanďany (8,2), Finy (8,2), Dány (8,1), Nory (8) a Švédy (7,9). Velmi spokojení jsou však také Poláci (8,1), Švýcaři (8,1) a překvapivě Rumuni (8).
V prostoru střední Evropy jsou lidé převážně spokojenější, než je celkový průměr EU (7,6), ale právě Rakušané se z celkových statistik vymykají. Jejich kulturně nejbližší sousedé Němci jsou celkovým průměrem známek průměrní (7,6), stejně tak Slováci. Slovinci (7,8), Italové (7) ani Švýcaři (8,1) jsou rovněž méně spokojení než Rakušané.
A co Češi? Mladí lidé u nás jsou nejméně spokojeni se svou finanční situací, kterou hodnotili celkově 5,8 body. Velmi pozitivně a nadprůměrně ale hodnotíme smysl našich životů (8,2). Po sečtení známek ze všech kategorií jsou mladí Češi mírně spokojenější (7,7) než průměr Evropy.
Průzkum dále potvrdil složitou životní situaci mladých v jižní Evropě. Celkově nejhůře svou finanční situaci hodnotí mladí Řekové (4,6). Mladí Italové jsou velmi skeptičtí ke smyslu svého života (7,5). Nejskeptičtěji se ke smyslu svého života staví Francouzi (7,1). Naopak velmi překvapivé je, že nad svou ekonomickou situací naříkají také Britové (5,6).
Detailní pohled na průzkum zde.
