Po boji s vážnou nemocí v úterý utichlo srdce jednomu z nejznámějších českých hudebních skladatelů, Petru Hapkovi.
Úspěšný skladatel, dirigent, zpěvák a herec odešel na odpočinek v úterý 25. listopadu. Stalo se tak po boji s Alzheimerovou chorobou, která se u něj projevila již na jaře loňského roku při operaci kyčelního kloubu.
Hapka byl významným umělcem, jehož skladby se proslavily v mnoha českých filmech. Velký úspěch mu rovněž zaručila spolupráce s textařem Michalem Horáčkem. Do paměti veřejnosti se tak vryly hity jako Dívám se, dívám, který nazpíval s Lucií Bílou, či duet s Hanou Hegerovou s názvem Levandulová.
Právě s Hanou Hegerovou spolupracoval Hapka už od své rané tvorby, kdy v šedesátých letech poprvé nazpívala jeho Obraz Doriana Graye. Už tehdy, coby student konzervatoře, začal budovat svou kariéru. Jako pianista hrál v divadlech a skládal scénickou hudbu. Ve svých 23 letech se pak stal dirigentem a hercem v Divadle za branou. Po studování herectví u Oldřicha Nového se totiž začal angažovat i v tomto odvětví. Během šedesátých let se rovněž několikrát objevil před kamerou. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zůstal i nadále u filmu, ale tentokrát jako skladatel. Dostal se do širšího povědomí známými melodiemi z filmů jako Tisícročná včela, Páni kluci či Panna a netvor. Nejraději spolupracoval s režisérem Jurajem Jakubiskem a Jurajem Herzem.
Petr Hapka se narodil 13. května 1944 v Praze do rodiny malíře a operetní zpěvačky. Byl známý svým bohémským životním stylem. „Petr je v podstatě živel. Něco mezi upírem a něčím nadpřirozeným. Nasvědčuje tomu například fakt, že dopoledne Petr neexistuje… On spí, protože žije v noci jako upír,“ popsal život umělce v dokumentu pro Českou televizi režisér Juraj Herz. Hapka miloval silná auta, jízdu na harleyi, ale především ženy. Celkem sedm dětí se narodilo pěti jeho partnerkám, se dvěma z nich se oženil.
Na sklonku svého života pobýval v Okoři u Prahy, kde se o něj až do posledních dnů starala jeho rodina. Zemřel ve věku 70 let.
Tímto se loučíme s touto velkou osobností. Nechť jeho šťastná hvězda svítí dál.
„… zeptáš se: ‚Kam jsi oči dal?‛ Tvá šťastná hvězda svítí dál…“
