Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo. To je jen několik ze spousty filmů, v nichž účinkoval Jaroslav Dušek. Beseda v ostravském Knihcentru, která proběhla na začátku roku 2015, nebyla zaměřena na filmové počiny pana Duška, ale na jeho nejnovější knihu nazvanou Tvarytmy a inspirovanou autorovými dvěma pobyty ve tmě.
Jaroslav Dušek je slavný především jako herec, ale zároveň také jako divadelní režisér a improvizátor. Typický je pro něj jeho alternativní životní styl, který je založen na toltécké filozofii, z níž pocházejí známé Čtyři dohody, a například také to, že nenosí boty. Na otázku, proč boty nenosí, odpovídá: „Já se spíš ptám: ‚Proč boty?‘ Pro mě by bylo divné se obouvat.“ Pro některé je možná podivín, ale nutno uznat, že z jeho slov si člověk může odnést spoustu poznatků do běžného života.
Jak sám známý herec říká, kniha Tvarytmy, která byla mimochodem ilustrována nevidomými malíři, je kniha plná pocitů, jež prožíval před, během a po svých dvou pobytech ve tmě. Pokaždé zůstal ve tmě zhruba jeden týden. Při prvním pobytu jedl jen syrové jídlo, při druhém snědl za celou dobu pouze jediný kus ovoce. K tomu mimo jiné dodává, že nejdelší půst, který kdy držel, byl 30 dní a také upozornil, že nepočítá, jak dlouho musí vydržet bez jídla, ale spíše nejí, protože nemá hlad. Celkově se podle jeho názoru dává přílišný důraz na to, aby se člověk stravoval podle nějakých pravidel.
Pobyt ve tmě vnímá Jaroslav Dušek jako individuální zážitek, a proto nemůže tuto zkušenost nikomu doporučit, ani nedoporučit, může pouze popsat, co zažil on sám. V knize tedy líčí své vjemy, ať už vizuální (v podobě světla, tvarů, bytostí), nebo akustické (různé hlasy), nebo energetické (pocity v těle), a všeobecně pobyt ve tmě charakterizuje následovně. „Jednak ta tma jakoby zjemňuje vnímání, jednak se dostáváte po prvních třech dnech do takového mezisvěta, kdy postupně zmizí všechno to, na co jsme zvyklí.“
Ve tmě je člověk ponechán sám se sebou a může přemítat nad spoustou věcí. Za nějakou dobu prý odplynou běžné vjemy. Kromě toho, že člověk vše vnímá jemněji, se stává zajímavá věc – mizí myšlenky. Jaroslav Dušek přichází s pozoruhodným názorem právě na myšlenky a říká: „Myšlenky jsou zvláštní svébytné entity, které přicházejí žadonit o pozornost a přicházejí nás vyčerpávat.“ Pokud bychom se nad tímto výrokem zamysleli, pravděpodobně bychom dospěli k závěru, že i my se občas pod tíhou vlastních myšlenek cítíme unavení.
Tento postřeh, stejně jako většina úvah Jaroslava Duška, je velmi fascinující. Proto by podle mě stálo za to vydat se na výlet do tmy právě s knihou Tvarytmy. Nebo rovnou můžeme následovat příklad pana Duška a pobyt ve tmě si vyzkoušet na vlastní kůži a třeba se tak dozvědět něco víc sami o sobě i okolním světě.
foto: Lukáš Ston
