Tak krásné prázdné mládí
Nechápu nás,
Jen se koukej.
Chcem svět plnej krás
né oukej místo, co smrdí solí
z šedýho moře, co nedovolí
nám smát se kravinám,
jako když bylo nám dvanáct
a náš jedinej problém byla puberta
A jak stoupáme vzhůru,
svět ztrácí cenzuru,
a v mollu i Duru náhle hledáme chyby
zoufale dumáme, co se nám líbí,
nebo čekáme, kdy teda múza políbí
i někoho z nás,
ať to jde snáz
a ať aspoň na chvíli něco vzniká.
Tak při všem tom čekání chodíme městem,
nemáme morálku, a tak se ve všem
Snažíme hledat tu lásku a vášeň,
která je přece jen všude.
A tam, kde náhodou není,
vedeme řeči o umění,
jsme paličatí a umínění
a nikoho z nás nezajímá sláva.
Každý jsme schytali zleva i zprava
a furt je ta touha silná a dravá
a furt chcem ten svět, kterej nemůžem mít.
Nechápu nás,
koukej se, říkám ti…
Plujem životem, jak malí haranti,
co zapomínaj, že zítra je taky den.
No jen si to vem.
Vem si to a koukej se.
Není to pěkný?
