Kalerie s čupr uměním Saigon je jedinečný projekt tří (bývalých i současných) studentů Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě. Ivo Škuta, Michal Zych a Matěj Batko momentálně provozují galerii ve specifických prostorech bývalého učiliště na ulici Fráni Šrámka 5 v Mariánských Horách. Téměř každý pátek zde byla k vidění vernisáž nekonvečních umělců z Fakulty umění, kteří postrádají vlastní prostor pro vystavování. O jejím vzniku, vývoji a dalším směřování jsme vedli rozhovor s jedním z jejich zakladatelů Michalem Zychem, bývalým studentem ateliéru Nových médií u Jiřího Surůvky.
Co vás přimělo k vytvoření Kalerie s čupr uměním Saigon? Jaký byl prvotní impuls? Vyplynulo to přirozeně z performance na vaší první výstavě v galerii Nibiru (bývalá galerie Rubrum), nebo to byla již předem promyšlená koncepce?
Původně jsme byli požádáni Michalem Moučkou (kurátor galerie Nibiru, pozn. red.) abychom udělali společnou výstavu. Rozhodli jsme se, že místo výstavy galerii napadneme a obsadíme ji na nějakou určitou dobu, aniž bychom to Michalu Moučkovi řekli. Ve výsledku to ale kolega Ivo Škuta prozradil, aby při vernisáži nenastaly obrovské komplikace, a on souhlasil. Takže jsme pro tento projekt potřebovali název. Vymýšleli jsme různé varianty, až Ivo klasicky „z voleje“ vyprskl Kalerie s čupr uměním Saigon, čehož jsme se ihned chytli. Hned jsem začal dělat design, který odkazuje na klasická asijská bistra. Jasnou volbou byly žluté a červené barvy, asijské symboly jako drak a typický font. Dále zbývalo připravit si nějaké kostýmy a hudební doprovod, aby to mělo styl a grády.
Při vernisáži jsme byli domluvení, že uprostřed performance Moučky vletíme do galerie a obsadíme ji. Samozřejmě se to ale zkomplikovalo, došlo ke konfliktům a museli jsme galerii obsadit opravdu násilně. Přátelsky jsme návštěvníky vyhostili a Michala Moučku jsme vytáhli ven. Zamkli jsme dveře a měli jsme galerii.
Celková koncepce galerie se průběžně měnila, nebo bylo již zpočátku v plánu vystavovat každý pátek nového umělce? Tímto nastavením jste vlastně omezili chod galerie především na vernisáže, je možné galerii navštívit i mimo vernisáž po předchozí domluvě?
Koncept byl takový, že obsadíme galerii na nějakou dobu, což měly být původně tři měsíce a budeme pořádat výstavy. Ovšem zpočátku jsme nevěděli, v jakém časovém horizontu se budou konat. Týden po obsazení byla pouze ve spolupráci s Moučkou taková undergroundová výstava venku před galerií, která nebyla diváky příliš pochopena.
Další týden jsme se rozhodli, že galerii otevřeme a pojedeme na ostro. Chtěli jsme, aby byla po domluvě přístupná i přes týden, kdy by se konaly i jiné akce (projekce, workshopy…), ale většinou to lidi bavilo především v den vernisáže. Chytlo se to jako klasická páteční akce, přibývalo čím dál více návštěvníků a ve finále jsme uskutečnili sedm výstav. Organizovat vernisáž každý týden se slušnou návštěvností, to už je úspěch. A hlavně nás to bavilo.
Jaký byl důvod přesunu galerie do současných prostor za poštou v Mariánských Horách?
Přišel zlom, kdy spolupráce s Michalem Moučkou už byla natolik komplikovaná, že dále nemohla pokračovat. Začali jsme tedy hledat nové prostory. Jelikož máme ateliér právě v té samé budově v Mariánských Horách, objevili jsme jeden docela originální prostůrek, na který se Ivoš díval už při hledání ateliéru. Takže to byla jasná volba.
Po výstavách v Přívoze jsme si dali týdenní pauzu, abychom se vzpamatovali a přichystali nové působiště. Začali zde chodit lidi z původního Saigonu, dokonce i ti, od kterých bych to nečekal. Doteď jsme v novém uspořádali čtyři výstavy, kdy ta poslední byla myslím vcelku výjimečná. To nás nakoplo a po Novém roce jedeme dál.
Jakým způsobem probíhá kurátorský výběr vystavujících? Zaměřujete se jen na studenty Fakulty umění?
Studenti Fakulty umění byli pro nás první jasnou volbou, protože jsou to zajímaví umělci, líbí se nám jejich práce, jež jsou nám sympatické, a máme mezi nimi spoustu přátel. Chceme střídat obory, aby to nebylo jednolité. Máme také kontakty v jiných městech, například teď jednáme s umělcem z Brna, který bude vystavovat za dva týdny. Zatím ještě ale nemáme finance na proplacení cesty a jiné výdaje pro mimoměstské vystavující, ale to je jen otázka času.
Co plánujete v galerii do budoucna? Přece jen intenzita týdenních výstav je na Ostravu neobyčejně hustá. Nemáte obavy, že dojde k vyčerpání umělců ochotných vystavovat?
Domluvili jsme se, že se vernisáže nebudou konat každý týden, ale jednou za čtrnáct dní. Budeme mít větší časový prostor na přípravu, aby výstavy získaly lepší úroveň a mohlo dojít i k mimo-galerijním aktivitám.
Máte nějakou podporu z venku, nebo je vše čistě ve vašich rukou?
Momentálně všechno táhneme na tři díly z vlastních zdrojů. Plánujeme ale oslovit nějaké sponzory a pokusíme se také získat grant na chod galerie.
Chtěl bys čtenáře pozvat na další výstavu?
V pátek 16. 1. v 19:00 bude vystavovat Jirka Staněk, který studuje v Brně malbu. A za dva týdny se nechte překvapit. Sledujte naše facebookové stránky.
