Komorní scéna Aréna nasadila jako další hru titul francouzského autora Borise Viana. Absurdní drama ovlivněné prvky jazzu i svéráznou Vianovou poetikou nabízí jak tragikomický vhled do soukromí měšťanské rodiny, tak tísnivou existenciální výpověď. Troufnete si ponořit se do naprostého bezčasí?
Drama Budovatelé říše intenzivně využívá Vianovy specifické poetiky založené na výrazném až fantazijním prostředí, v jehož zajetí se postavy nacházejí. Inscenace režiséra Vojtěcha Štěpánka se těchto snových kulis drží. Klaustrofobní prostředí bytu působí jako postava samotná a zároveň funguje i jako hybatel děje. Ať už se jedná o tajemný hluk, kterým jsou postavy hnány do vyšších pater, nebo neustále se proměňující prostředí, které ústí v naprostou ztrátu pocitu bezpečí.
Vianova hra navíc vychází z nejlepších tradic absurdního dramatu. Postavy sice žijí ve společenství rodiny, ale neumí najít cestu k sobě. Na tuto skutečnost odkazuje i jazyk založený čistě na formálních asociacích bez hlubších návazností. Ocitáme se tak v prostředí, kde se ztrácí význam, vzpomínky i jakýkoliv vjem času.
Hlavním motivátorem děje se tedy stává jednání, které zobrazuje jednak paradoxy, ale i realistickou krutost. Základní osu hry tvoří příběh středostavovské rodiny zasazené do prostředí jakéhosi činžovního domu, ve kterém jsou postavy neustále hnány hlukem do vyšších pater. Tento hluk zároveň umocňuje celým příběhem prostupující atmosféru neopodstatněného až metafyzického nebezpečí. Posun do vyšších pater se zároveň pojí se ztrátami materiálního rázu anebo s porušením společenských vazeb, které vyústí až v naprosto stísňující samotu.
Klíčovou roli hluku v inscenaci podtrhuje až nábožensky laděný zvuk, stejně jako specifický light design. Modro-zelené nasvícení scény evokuje chladné až posvátné prostředí odkazující obecně k lidské existenci. Obdobné motivy se vyskytují i v syntetické hudbě režiséra Vojtěcha Štěpánka spojené místy s klasickým klavírem. Hudba tak vytváří velice intenzivní a plastické vykreslení originálního prostředí Vianovy hry.
Čím však Komorní scéna Aréna bezpochyby vyniká, jsou herecké výkony. Herecký pár Vladislav Georgiev a Alena Sasínová-Polarczyk podává obraz měšťáckých manželů snažících se o ochranu a zabezpečení rodiny v neustále se měnícím prostředí. Jejich dcera Zenóbie (Zuzana Truplová) naopak představuje mladou citlivou dívku žijící ze vzpomínek z dětství. Obraz rodiny doplňuje služka Husa (Tereza Cisovská) a tajemný fackovací panák Schmürtz (Šimon Krupa).
Budovatelé říše v produkci Komorní scény Aréna tvoří tragikomickou výpověď o stavu lidské společnosti. Atomizované, ovládané strachem a hnané neopodstatněnými impulsy. Budovatelé říše však jednoznačně vynikají brilantním civilním herectvím a skvělým výběrem hudby, na které Vianovy hry stojí. Jen škoda, že tragické ladění upozadilo jemný humor a ironii textu, čímž divák chvilkami ztrácel zájem o dění na scéně. Budovatelé říše tak sice naprosto skvěle vyjadřují Vianovo původní poselství, ale pro běžného diváka tvoří příliš nepřístupné a temné prostředí.
Foto: Komorní scéna Aréna
