[TISKOVÁ ZPRÁVA] Ve středu 23. září bude v 18 hodin zahájena výstava Jiřího Černického nazvaná Ocelová hlava. V dvoraně Multifunkční auly Gong bude za přítomnosti autora představen stejnojmenný objekt-instalace. Výstava je přístupná zdarma a potrvá do 18. října 2015.
„Jiří Černický patří ke generaci umělců, kteří vstoupili na výtvarnou scénu v 90. letech a s novou energií a specifickou intenzitou se vyrovnávali s transformací společnosti. Odráží to i fakt, že se Černický stal v roce 1998 laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vystavoval na celé řadě skupinových výstav doma i v zahraničí. Moc a její hrozivé i groteskní aspekty patří k leitmotivům jeho tvorby a toto téma zpracovává také objekt-instalace Ocelová hlava,“ řekl Marek Pokorný, kurátor výstavy.
Galerie města Ostravy PLATO od roku 2013 zprostředkovává setkání se současným výtvarným uměním nebo i s literaturou a hudbou. V průběhu uplynulého roku navštívilo výstavy a doprovodný program platformy více než 30 000 návštěvníků.
„Ocelová hlava nás nutí přemýšlet nad zlem jako věčně se obnovujícím principem. Vítězí kuchyňský elektrospotřebič nad ďábelským obrazem tyrana? Na tuto otázku si budou muset odpovědět sami návštěvníci první poprázdninové výstavy v PLATO,“ doplnil Pokorný, který je zároveň uměleckým manažerem galerie.
Jiří Černický (*1966) 
studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na pražské Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 1997. O rok později se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vystavoval na celé řadě skupinových výstav doma i v zahraničí. Nyní připravuje svůj velký výstavní projekt pro Galerii Rudolfinum.
Jiří Černický patří jako výrazný solitér ke generaci umělců nastupujících v 90. letech, která se s novou energií a specifickou intenzitou vyrovnávala s realitou transformující se polistopadové společnosti a nového paradigmatu umělecké tvorby. Díky svým zkušenostem s dospívání v normalizačních 80. letech si tato generace od počátku udržovala odstup od jednoznačnosti velkých ideologických vyprávění a zároveň hledala individuální výtvarný jazyk, který zhodnotil postmoderní obrat, návrat konceptu a zároveň intermediálních přístupů stejně jako možnosti nových technologií a změn ve světě vizuálních senzací. V tvůrčích strategiích Jiřího Černického se tak objevuje performance, inscenovaná či konceptualizovaná fotografie, složitě konstruované objekty a instalace, video a videoinstalace stejně jako kresba coby finální médium vyjádření a malba, jejíž metamorfózy překračují rámec klasického závěsného obrazu. Zároveň je však volba médií a jejich kombinací podmíněna tematicky a obsahově. Výrazný sklon ke konstruování složitých příběhů a jejich spektakulárnímu předvedení je v Černického případě provázen zvláštním sklonem k persifláži a konstruování složitých souvislostí či absurdních a zároveň logicky či racionálně zdůvodnitelných vysvětlení.
Téma moci a jejích hrozivých i groteskních aspektů je jedním z leitmotivů umělcovy tvorby – Jiří Černický jako jeden z prvních například tematizoval islámský extremismus a náš vztah k islámu v sérii svých obrazů Bin Ladinova lampa z let 1999 a 2000.
