Co má společného skupina Tata Bojs s Jarkem Nohavicou? V čem spočívá past věrnostních karet? A jak upozornit na seriózní instituci prostřednictvím vtipné kampaně? Tohle všechno se diváci dozvěděli na pátečním setkání ostravských copywriterů, PR specialistů a novinářů s názvem OVACOPI. Tématem večera byla především propagace a přesvědčovací strategie.
OVACOPI, tradiční událost pro všechny milovníky českého jazyka, opět obohatila lidské hlavičky inspirujícími přednáškami v příjemných prostorách Impact Hubu Ostrava. Během večera se vystřídali hned tři talentovaní řečníci, jejichž prezentace ocenil sál plný diváků hlasitým potleskem.
Jako první se na place představil Dimitrios Vlasakudis, PR a tiskový mluvčí rozpuštěné kapely Charlie Straight, který rozebral problematiku mediálních specifik a jejich osvědčené propagace.
Na začátek ukázal obraz Salvadora Dalího a pustil video z koncertu Davida Gilmoura. „Toto je umění,“ pronesl, „každý si pod tím představí nějakou svou vzpomínku, myšlenku či emoce,“ načež v prezentaci odkryl tropické panoráma. „Umění je jako moře. Táhne nás pryč a zase nás svede na správnou linii,“ řekl Dimitrios a hned uvedl příklad kontrastu v podobě takzvaného falešného umění. „Vezměte umění a hezky ho zabalte, abyste ho masově prodali… a máte showbyznys,“ řekl a své tvrzení doložil na fotce, kde Lady Gaga přijíždí na předávání cen Grammy zabalená v obřím vejci. V hudbě to pak dokázal na videoklipu, kde se natřásala odhalená Shakira. V dnešní době bohužel v oblíbenosti a sledovanosti vítězí především tyto ikony showbyznysu, praví umělci dle slov rodilého Řeka zůstávají v pozadí. „Hvězdy showbyznysu se obvykle potřebují odhalovat a ukazovat vše. Důsledkem toho je, že publikum musíte neustále více a více překvapovat. Jenže už není kam dál jít. Ukázali jste již úplně všechno.“
„Všichni občas lžou, souloží… a jsou líní“
Jak ale zajistit, aby se nějaký kvalitní umělec proslavil? Podle Dimitriose je to hlavně o osobním přístupu, důrazu na jasné informace, a především o udržování pravidelného kontaktu s veřejností. „Chyba mladých umělců je, že hned čekají, že budou někoho zajímat. Jenže všichni jsme nějací. Všichni občas lžou, souloží… a jsou líní. Nikdo nemá čas se v tom množství nových umělců hrabat. Proto se noví talenti musí umět dobře propagovat,“ uvedl osvědčený recept na úspěch, který nazval Dimiho rovnicí. Tou je stručný popis neboli prezentace kapely, dále pak kvalitní foto a v neposlední řadě také video, kterým se lidem prezentují. Díky těmto vlastnostem má skupina Tata Bojs a zpěvák Jarek Nohavica společného víc, než se zdá. „Jaromír Nohavica má výborné PR, navíc zahraje jak v menších klubech, tak v pražské O2 areně se symfonickým orchestrem,“ stejnou efektivitu propagace vidí i u kapely Tata Bojs. Ti zase natočili historicky první český 3D videoklip a neustále vtahují lidi do příběhu, který svou hudbou vytvářejí.
Přesvědčovací strategie Stanislava Gálika
Místo nemocného Romana Hřebeckého vystoupil energický Stanislav Gálik, který sklidil obrovský aplaus. Tento pozitivně naladěný Slovák, který studoval v USA, je zakladatelem krejčovského salonu Galard a v současnosti přednáší psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho přednáška na OVACOPI se zabývala přesvědčovacími technikami a strategiemi.
Podle Gálika je jednou z nejdůležitějších vlastností dobré propagace promyšlený příběh neboli storytelling. „Proč si lidé koupí raději předražený Actimel než klasické jogurtové mléko? Rozdíl je v magickém slůvku L.casei imunitass,“ vylíčil ohromný vliv reklamy. Lidem prý stačí vidět příběh chlapce, který se vyprostil z šedivého, deštivého světa plného kýchajících lidí poté, co vypil lahvičku magického přípravku.
Chcete vyšší plat? Mluvte o drahých věcech
V reklamách ale nejde jen o příběh. Důležité je rovněž pracovat s kontextem. Tento úspěšný podnikatel vyzkoušel experiment, kde rozdělil dvě stě mužů do dvou sálů. První skupině promítli westernové kovbojky, zatímco druhé stovce Charlieho andílky. Po skončení filmu dostal každý do ruky obrázky několika anonymních slečen a pánové měli ohodnotit jejich atraktivitu. „Skupina, která dvě hodiny sledovala kovbojky, hodnotila tyto slečny jako mnohem atraktivnější než skupina, která sledovala sexbomby v Charlieho andílcích. Toto je opět důkazem toho, jak neskutečně jsou lidé zmanipulovatelní kontextem,“ objasnil tento energický Slovák.
Daniel Kahneman popsal ve své knize Myšlení rychlé a pomalé takzvanou heuristiku ukotvení. Jde o to, že po navození konverzace na téma vyšších čísel jsou lidé ochotní zaplatit víc. Tento psychologický efekt lze uplatnit například také při vstupním pohovoru do zaměstnání. „Než dojde na téma platu, bavte se například o tom, jak zdražily potraviny. Pokud se budete bavit o tom, jak něco zlevnilo a vy jste ušetřili, vytváříte nevědomě ukotvení na nízká čísla,“ upozornil.
Na co lidé slyší
V poslední části své přednášky vysvětlil Stanislav Gálik šest osvědčených principů přesvědčování. Mezi ty patří například princip sociálního schválení a princip oblíbenosti. Zde upozorňoval na fakt, že mnoho lidí bere jako pravdu to, co je schváleno většinou. Ve společnosti jsou podle něj přesvědčivější fyzicky atraktivní lidé nebo lidé podobného vzhledu. „Stačí se usmát a máte příznivce,“ říká. Princip autority má taky svou důležitost. Uvedl to na příkladu Milgramova experimentu, kde náhodní jedinci pod vedením člověka převlečeného za lékaře byli ochotni pouštět do těla anonymních lidí elektrošoky s ujištěním autority, že je to v pořádku. Pouštění šoků bylo ve skutečnosti jen naoko, což účastníci netušili. „Toto ukazuje, jak dokážeme být zmanipulovatelní člověkem, kterého považujeme za autoritu,“ připouští Gálik.
Lidé mnohdy nevědomky reagují na princip vzácnosti. „Vezměte si třeba kolo štěstí u Mountfieldu. Tolikrát už mělo skončit a pořád nic. A to je to, na co lidé slyší. Řekněte jim: ‚Kolo štěstí končí již za dva dny!‘ a oni se tam pohrnou ve velkém,“ popisuje Gálik. To samé platí i u akcí v supermarketech. Při tomto tématu zabrousil k věrnostním a platebním kartám. „Je třeba si uvědomit i druhou stránku pořízení věrnostní karty nějakého obchodu. Jejím používáním pak umožníme řetězci zmapovat podrobnosti o tom, v jakých obdobích co nakupujeme. Například Tesco takto zjistí, kdy má chlap průjem a žena menstruaci. Podle toho pak tvoří speciální nabídku na cílové skupiny,“ sdělil Gálik a dodal, že stejný princip funguje i u platebních karet, chytrých telefonů nebo sociálních sítí.
Chrám vědomostí na VUT
Jako poslední přednášející se představila Pavla Ondrušková, která během večera stihla na svůj twitterový účet přidat hned několik zajímavých statusů.
Tato mladá pracovnice PR a markeťačka z Vysokého učení technického v Brně řečnila na téma vtipné reklamy na seriózní instituci. Šlo o projekt týmu, se kterým Ondrušková spolupracovala, v rámci něhož vytvořili vtipnou reklamní kampaň na svou univerzitu inspirovanou bojovým uměním kung-fu. Motto celé kampaně má název „Staň se členem řádu Ing. a vstup do učení VUT FU!“ Jde o stručné, vtipné příběhy šaolinského mnicha Lobsinga, který odjede do Brna za poznáním a vědomostmi. V reklamě má i dva kamarády, kterým pomáhá zvládnout například krizi hladu na kolejích, když vytáhne nudle VUT VUT, které začne připravovat v umyvadle.
Pavla Ondrušková, která pracovala především na příběhu kampaně, shrnula, že není potřeba mít velký rozpočet ve stylu Coca‑Coly, abyste mohli vytvořit zajímavý spot. „Stačí být spontánní a mít dobrý nápad,“ říká s úsměvem. Dodala, že vedení školy byla náplň kampaně představena až ve chvíli, kdy bylo vše hotové. Vše ale klaplo a univerzita se tak může pyšnit originální vtipnou reklamou, která by mohla přilákat víc nových studentů. Kampaň si však našla i své odpůrce, kteří v komentářích na YouTube kritizovali především přibarvování stavu tamních kolejí. Univerzita se ale hájí tím, že studenti mají na výběr z mnoha typů pokojů. Přesto si kampaň získala již téměř 46 000 zhlédnutí a Pavla Ondrušková sklidila za svoji přednášku velký potlesk.
Celý večer byl zakončen proslovem Květoslavy Liškové, zakladatelky OVACOPI, a následnou afterparty s příjemnou hudbou a občerstvením.
foto: Eva Urbančíková
