malickostmaketam

Maličkost: molekulová romance

V Kniha, Kultura od Eva PatlochováNapsat komentář

Maličkost je víkendové čtení nabité vjemy a strukturami.

Maličkost je láska nejen k biologii.

Markéta Baňková vydává po své úspěšné prvotině Straka v říši entropie, za kterou vyhrála v roce 2011 cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku, novelu Maličkost, která v sobě spojuje svět biologie se světem mladické lásky. Proto je také podtitul knihy „romance z času genetiky“ více než příhodný.
Málokdy je kniha psána ženskou autorkou z mužského pohledu, jak je tomu zde. Dokonale mě to zmátlo a i po dočtení jsem si několik dnů myslela, že autorem je muž. Ovšem v otázce genderu se tady babrat nebudeme, v souvislosti s Maličkostí by to zcela postrádalo smysl.

Adoptovaný, student biologie, zapálený do genetiky – tak zní základní heslovitá charakteristika hlavního hrdiny, která zároveň představuje vlastně vše, co je o něm potřeba vědět, jelikož jeho svět se odehrává právě v těchto třech základních rovinách. Probíhá zde studentská láska (možná i obsesivní zamilovanost a zároveň jisté znechucení ženami, které se na něj lepí na kolejním pokoji, což je zajímavý kontrast), filozofické debaty v hospodě s profesorem a zároveň jeho nejbližším přítelem a výzkum v laboratoři.

Rozdíl mezi životem běžného studenta a životem protagonisty je ve vnímání okamžiku. Obraz světa se v případě druhého jmenovaného rozkládá na jednotlivé molekuly a strukturu DNA, vjemy zvukové i vizuální – jako bychom se rázem pohybovali za okem kamery s opravdu velkým makrem, navíc ve zpomaleném záběru.

„Duhovka s vysokým obsahem melaninu. Neposlušná stébla kdysi vytrhaného obočí, která se pokouší rašit pod černými oblouky. Malá jizvička pod levou nosní dírkou. Slabé prokrvení podkoží, způsobené snad nedostatkem železa v krvi. Vzal jsem jí ruku do své a natáhl jí jemnou dlaň, abych viděl, zda dlaňové rýhy při tlaku zčervenají, v šeru se však zabarvení nedalo přesně určit.“

Kniha zaujme i vizuálně ilustracemi od autorky samotné, která absolvovala Akademii výtvarných umění a kresbou a grafikou se aktivně zabývá. Texty jsou tak doplněny o kresby laboratorního skla, změti tkání a ženského těla. To vše v pastelových, neohraničených barvách, jen kontury zůstávají, barva se rozpíjí.

Pokud jste nadšenci do biologie, tohle vás dostane. Struktury, molekuly, jiný pohled na svět. Ze samotného děje si asi není moc co odnést (genetik hledá lásku, šlechtí krysy a pátrá po rodičích), ale díky světu molekul to má spád a neobvyklou formu.

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+