A photo by Lacie Slezak. unsplash.com/photos/yHG6llFLjS0

Pierre Bayard – Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli

V Kniha, Kultura od Eva PatlochováNapsat komentář

Název knihy Pierra Bayarda slibuje mnohé. Kdo by nechtěl proniknout do tajů literatury, kterou by nemusel číst, ale zároveň by o ní dokázal mluvit jako odborník?

Pierre Bayard ve svém francouzském bestselleru zohledňuje několik hledisek, která nám dopomohou k vnímání nepřečtené literatury a současně nám přiblíží literaturu pojednávající o nečtení. Ať už jde o odvěký problém zapomínání knih – knihy jsme určitě četli, ale snadno na ně zapomínáme, a pokud si systematicky nepíšeme poznámky či „minirecenze“ (výborná je v tomto ohledu aplikace Goodreads, kterou doporučuji každému knihomolovi), které bychom si pak mohli přečíst, snadno zapomeneme na knihu, která s námi byla v tramvaji na cestě do práce či během zimních večerů u čaje –, nebo o zodpovězení otázky „co tím chtěl básník říci“, stále však zůstává mnoho nevyřčeného.

„Proces zapomínání je doprovázen vytrácením knih a zmatením odkazů. Tím se z knih (z nichž často zbývá pouhý název nebo několik přibližných stránek) stávají neurčité stíny klouzající po povrchu našeho vědomí.“ Pierre Bayard

Bayard staví na četných příkladech ze světa románů. Dozvíme se útržky děje, dozvíme se něco o nečtení z kánonických děl. V mnoha případech však nevíme, kdy se pohybujeme v románu a kdy se pohybujeme v reálném světě. Když už autor chce své poznatky takto vystavět, hodilo by se závěrečné zhodnocení a shrnutí, co z toho plyne pro naši realitu, ve které se chceme dozvědět, jak nečíst. „Ve druhém případě se člověk, který nečte – stejně jako Musilův knihovník –, zdržuje této činnosti proto, aby mohl zachytit podstatu knihy, tedy její polohu vůči ostatním knihám,“ píše Bayard. Zde spíše románové postavy vztahuje k obecně platným stanoviskům. Jednotlivé kapitoly pak působí jako krátké eseje se stručným úvodem do problematiky i závěrem, přičemž celý střed je vystavěn právě na světě románu.

Pierre Bayard

Obálka knihy (zdroj: kosmas.cz)

Paperback samotný vizuálně upoutá „knihou v knize“, tedy knihou se záložkou nakreslenou na přebalu. Kapitoly jsou uvozeny poutavým popiskem, takže čtenář ihned ví, na co se může těšit.

„Kapitola čtvrtá, ve které se společně s Montaignem ptáme, jestli kniha, kterou jsme četli, ale na kterou jsme už úplně zapomněli a o které jsme dokonce zapomněli, že jsme ji vůbec kdy četli, je stále ještě knihou, kterou jsme četli.“ Pierre Bayard

Chcete vědět, jak mluvit o knihách, které jste nečetli? To se tak úplně nedozvíte, ale rozhodně vám tato publikace pomůže v navázání partnerských svazků (minimálně s knihomolem). Vřele doporučuji, pokud jste nadšenci do literatury – pak vám tato kniha nabídne pohled na spletité literární vazby a dozvíte se, jak se fiktivní (a někdy i reálné) osoby samy potýkají s nečtením.

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+