zeman_debata

Dozvuky debaty s prezidentem Zemanem

V Causa, De Facto od Andreas PapadopulosNapsat komentář

O návštěvě českého prezidenta na půdě Vysoké školy báňské v Ostravě bylo už napsáno mnoho více či méně objektivní pravdy. Text nadepsaný „Dozvuky“ si neklade za cíl podat nevinné a politicky neutrální svědectví o proběhnuté debatě.

„Vážení studenti, dovoluji si  Vás pozvat na besedu s prezidentem České republiky Milošem Zemanem.
kdy: 12.11.2014 v 10:45h
kde: Aula VŠB-TUO, NA1
Využijte jedinečné příležitosti a zeptejte se prezidenta ČR na cokoliv Vás zajímá.
V tento den je v době od 10h do 12h vyhlášeno rektorské volno, abyste se mohli besedy zúčastnit.
Přeji hezký den.“

Tento strohý e-mail došel každému studentovi univerzity. Pár dní nato jsem s dvouhodinovým předstihem seděl v aule a nestačil se divit, jak velký rozruch a zájem debata vyvolala. Naprosto přeplněná místnost s už tak několikanásobně přeplněnou kapacitou nepojala všechny, kteří chtěli prezidenta slyšet, a tak se mnozí museli tísnit v předsálí. Atmosféra houstla. Během čekání jsem si vyslechl několik rozhovorů, kde se hrdinný student holedbal, že nevychovanému prezidentovi položí otázku, po níž se chytne za nos a bude mluvit jako Mirek Dušín.

V 10:45 se na pódium dostavila hlava státu v doprovodu rektora univerzity a hejtmana Moravskoslezského kraje. Všechna do té doby přítomná média musela naopak sál opustit. S úvodním slovem vystoupil nejprve Miroslav Novák, aby o tři minuty později předal slovo samotnému prezidentovi republiky.

Miloš Zeman je za řečnickým pultem jako doma a jeho bezmála čtvrthodinový projev byl zajímavý a reflektující akutní problémy vysokého školství. Škoda, že jeho obsahovou hodnotu zakryla další várka slov, která na akademické půdě znějí jako hra na bicí při koncertu vážné hudby. V úvodu jsem se odvolával na množství článků, které k tomuto tématu už vyšly v jiných médiích. Proto nebudu citovat, neb sdílím názor, že v momentě, kdy řečník cituje, nese za obsahový význam vyřčených slov plnou zodpovědnost.

Dalším zapamatováníhodným momentem prezidentova úvodního projevu byla pasáž, v níž označil 20 % vysokoškolských studentů za odpad. Do jaké míry se ztotožníte s tímto výrokem, je jedna věc. Ale to, že se jedná o urážku studentů na jejich vlastní půdě, je neoddiskutovatelný fakt.

Opatrně se přešlo k diskuzi. Dotazy, které padaly, směřovaly do různých směrů. První se ptal na to, jaká je vize hlavy státu ve směřování České republiky. Vzhledem k tomu, že nebylo specifikováno, jaké směřování má dotazující se na mysli, prezident svou odpověď vztáhl pouze na směřování ekonomické. Poukázal na úspěšnost skandinávského modelu a vhodnost jeho následování. Na závěr celou věc poněkud upřesnil a cílový stav označil jako „rozvinutou znalostní společnost s vysokými daněmi a s vysokou úrovní veřejného sektoru“. Další dotazující zabrousili do světa žurnalistiky, makroekonomie a aplikované vědy.

Během putování mikrofonu k tazatelům nastávalo tiché očekávání nějakého incidentu. Na internetu mnozí zbrojili proti návštěvě a mobilizovali se. Setkal jsem se s několika „ověřenými informacemi“, že do publika někdo propašoval neslušný transparent. Nestalo se tak. A to je dobře. I když jsem čekal větší vzpurnost jdoucí ruku v ruce s proklamovanými záměry kolujícími na internetových diskuzích, jsem rád, že k tak vulgárnímu narušení nedošlo. Zároveň si ale chci postěžovat, že dotazy, které publikum kladlo, byly málo provokativní a často nezajímavé. Nevybízely prezidenta k tomu, aby publikum o něco obohatil, na což bezesporu znalostní kapacitu má.

V reakci na jeden z našich tweetů, které jsme během setkání dávali na internet, odpověděl rektor Ivo Vondrák: „Jsem rád, že to byla diskuze slušná a důstojná, která slušela naší akademické půdě.“

Já bych tuto větu rozvinul o tři důležitá slova. Jsem rád, že ze strany studentů to byla diskuze slušná a důstojná, která slušela naší akademické půdě.

foto: archiv časopisu Underground

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+