sigmundovy-můry-

Freud a jeho noční běsy

V Kniha, Kultura od Eva PatlochováNapsat komentář

Sigmundovy můry nadějného Pavla Bušty vás polapí a nenechají spát.

Mladý básník a prozaik Pavel Bušta debutoval povídkovým souborem o dospívání Expres Praha–Radotín. Po básnické sbírce Dvojtváří se však k povídkové formě vrátil v Sigmundových můrách, které si i sám ilustroval grafickými kolážemi (při čtení v tramvaji tak raději zakrývejte hákový kříž na straně 52).

Po prvních dvou povídkách si řeknete: „Aha, tak to bude o psychice a snech – proto ten název odkazující na Freuda!“ Pak se ovšem freudovská aura vytrácí a nastupuje mladý nácek, kterému změní život Damien, fungující jako pošťák s pozměněnými dopisy.

U povídek Setkání a Kamarádi už se ale čtenář zastaví a seznamuje se s peprnými scénami, v nichž se to hemží tvrdnoucími údy. Volavka v síti a Lovec a kořist pak navazují na sexuální scény a někdy zachází až do extrému. Chlípný pan Volavka vůbec nemá problém bez ostychu sledovat dalekohledem dívky v internátní škole stejně jako muž lovící po Praze ženy, které by s ním šly okamžitě do postele.

Povídka U dvou milenců vám může způsobit noční můry, pokud ji čtete ve dvě ráno před usnutím. Čtyři kamarádi se vydají v temné noci k mrtvole oběšeného souseda a hrají bobříka odvahy. V kukuřicích, které si vzali s sebou, je i možný vliv Stephena Kinga.

Všechny postavy čtrnácti povídek jsou antihrdiny protloukajícími se životem. Někdy je vysvobozením smrt či rezignace na život vyjádřená jen tupým civěním do televize. Krátké povídky mají rychlý spád a mnohdy i překvapující pointu.

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+