(Od autorky L. Rediviva, jejíž tvorbu najdete na facebookových stránkách Vinopoetika)
Jdu… a málokdy se vracím,
pokaždé, navždy se ven z těch paží ztrácím.
Dojdu jen na kraj svých snů a tvého ega
a dál to nejde, mlha a další krok
se nedá.
Perpetum mobile nesnesitelně tiché,
domněnky, pravdy a všechny stejně liché.
Intuice, pocit, nutná neurčitost
a ze dvou stálých nul, jedna nekonečná
žitost.
Brethariáni obrazů, otázek a vzdechů.
Dva co se nevzdávají,
týrání pro potěchu.
Foto: Simona Drdáková
