(Ze sbírky Edmy Norell vydané pod názvem Jabloňový sad. Básně jsou ve sbírce členěny na jednotlivé stromy.)
Strom 44: SEVERSKÁ ROMANCE
Aurora plameny žahajíce na nebesa vznesla,
vločka koulící se ledovými svahy hlesla,
a vlčí smečky za úplňku slyšíc tiše štkáti,
ze zavátých dun stezky vlahé plytké pláti.
Ztrouchnivělým parožím sobích spřežení,
ozdobiti povislé, leč uhelnaté kůže,
schnouce větrovím od poslední jeseni,
zbavivší se rozhárané, okoralé růže.
V popraskaném retoví červi kladou larvy své,
šktice drolíce a prach k prachu si sedá,
ozvěna s ozvěnou v jinovatce hledá
nepřítomné pohledy, mrazí spoje závislé.
Pod planinou, pod pevninou,
prsty ryjí v tuhé kry,
duše chřadnou, mrznou, hynou,
dvě rozkřehlá těla bezduše tu tlí.
Rána nových pohlcení,
do bělavého prachu,
deště zprůsvitněly,
řinouce se koryty prolitého nachu,
k vratům zatuchnuté cely.
Foto: Simona Drdáková
