Rudolf Mayer, krátce žijící představitel generace Májovců, byl považován za jednoho z nejlepších básníků své doby. Jeho díla plná smutku a milostného zklamání odrážela náměty sociální křivdy i touhy po národním vzestupu.
Rudolf Mayer se narodil 13. října 1837 v Nové Hospodě u Skránčic. V nedalekých Klatovech, které byly v té době známé hojným kulturním životem, později nastoupil na gymnázium.
Ve Vídni se pak dal na studium práv, roku 1857 však odjel do Prahy, kde se při studiích živil kondicemi a koncipienstvím. Už v této době začínal psát verše, především o hořkých životních úvahách. Poprvé se veřejně představil v almanachu Máj z roku 1858. Veřejně se hlásil k tradici Máchovy poezie, což lze vidět například v úryvku z Mayerovy básně Věčnost. V této básni za běsnění bouřky sužuje ženu úzkost a vina, přičemž boží rozhřešení přinese až blesk, který zabije ji i její dítě.
Další vydané soubory lyrických básní Rudolfa Mayera jako Znělky noční či Písně v bouři nastínily autorovo rozčarování společenskými poměry a mravy. To však bylo zároveň provázeno výzvami k národní a společenské aktivitě. Báseň V poledne obsahuje konkrétní nedostatky společnosti prokládané úvahovými pasážemi. Na monologu topiče Mayer staví do protikladu trpký život prostého lidu s bohatými pány. Topič, poznamenán navíc smrtí své ženy a dítěte, přemítá nad pomstou v podobě cíleného výbuchu kotle.
Ve volném čase se Rudolf Mayer scházel s ostatními spisovateli své generace, se kterými se účastnil i života veřejného. V mladém věku ho však zasáhla tuberkulóza, která se mu stala osudnou. 12. srpna 1865, krátce po dokončení studií práv, skonal ve věku pouhých 27 let.
Portrét: Josef Mukařovský (pro časopis Světozor, 1887, č. 49)
