Tomas_Vůjtek_-_Spolu

Spolu ve snech, samy v exilu

V Divadlo, Kultura od Iveta DudováNapsat komentář

Absintový klub Les potvrzuje, že Ostrava má obrovský divadelní potenciál a mimo jiné i spoustu lokalit, kde vznikají specifické formy divadla na vysoké úrovni. To je i případ inscenace Spolu vycházející z textu dramaturga Komorní scény Aréna Tomáše Vůjtka. Nechte se pohltit sugestivní výpovědí dvou meziválečných konkurentek Adiny Mandlové a Lídy Baarové ve společném intimním hovoru.

Dramatické texty Tomáše Vůjtka se mohou bezpochyby pyšnit vysokou dokumentární hodnotou spojenou se sílou výpovědi a kritickým pohledem na společnost. Nejinak je tomu i v případě hry Spolu odkazující se k osudům největších meziválečných hereček. Mezi hlavní přednosti Vůjtka patří mnohovrstevnatá psychologie, která postavy nezplošťuje a zároveň nepodává zjednodušující prvoplánové obrazy.

Fakt, že tyto texty výborně fungují i na divadelních prknech, potvrzuje úspěch inscenace S nadějí i bez ní s hlavní postavou vdovy po Rudolfu Slánském a novější inscenace Slyšení poskytující sugestivní výpověď Adolfa Eichmanna. Vůjtkovy texty většinou odkazují k silné a brilantně prokreslené titulní postavě, která kontrastuje s deformovaným vnějším prostředím. Kritický osten pak vzniká v konfrontaci postav a reality. V případě hry Spolu je tato polarita nahrazena konfrontací hereček Baarové a Mandlové.

Režisér Vojtěch Tomášek staví v inscenaci hlavní akcent na herectví soustředěné na detail. Inscenace Spolu tak představuje historický dokument držící se faktů, ale i intimní dramatickou zpověď dvou společností zavržených žen. Vše v dokonale kompaktním střízlivém pojetí.

Herecké divadlo podporuje i minimalistické pojetí scény omezené pouze na dvojici postelí a láhve od alkoholu. Milan David tím vytváří dokonale intimní atmosféru inscenace, která se inspiruje důvěrnými dívčími rozhovory výrazně zestárlých hereček. Vzniká tak velice zajímavý pohled na osud meziválečných hvězd, které jejich minulost tíží, ale je to zároveň nejbohatší život, který jim zbývá.

Skvělá Pavla Gajdošíková představuje stárnoucí Mandlovou jako zahořklou skeptickou herečku utápějící se v odpovědnosti, vzpomínkách a v alkoholu. Naopak Lída Baarová Zuzany Truplové představuje dozvuky do sebe zahleděné vyhaslé hvězdy, která není schopna nahlédnout na svou porážku. Postavením dvou takto odlišných postav vedle sebe vzniká velice zajímavý kontrast podtrhující jejich povahy. I přes důraz na charakteristické vlastnosti však postavy nepůsobí ploše, naopak skrývají celou škálu bolestivých tajemství, která patří k vrcholným momentům hry.

Inscenace Spolu tak představuje křehké intimní drama dvou lidských osudů, které poznaly triumfální vzestupy, ale i bolestivé pády a zatracení. Navíc zasazením těchto křehkých příběhů do historického rámce vzniká velice zajímavá úvaha nad vývojem a charakterem samotné společnosti, kterou svým jednáním utváříme.

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+

RelatedPost