ondra_dil1_architektura

Underground naruby: OSTRAVA N.1

V Architektura, Kultura od Ondřej BělicaNapsat komentář

Žhavá Ema aneb vliv podzemní architektury na architekturu nadzemní

Po dlouhou dobu byl zemský povrch modelován přírodními silami. V Ostravě se do tohoto procesu zapojil člověk. Svým usilovným dobýváním podzemí přeměnil materiál z nitra země v energii, která tak dala podnět k obratu, který se odehrával nad zemí.

Konceptem tvorby podzemní architektury v Ostravě je proces takzvaného dolování. Princip tohoto protoarchitektonického jevu je přemisťování hmoty z útrob země na povrch a její částečné přeměny v energii. Tento princip translokace materiálu je nádherně čitelný při tvorbě hald. Jedná se o antropogenní reliéfní útvar trvalého charakteru. Vzniká nahromaděním horninového materiálu, který pochází z podzemní lidské činnosti. V krajině se projevuje jako atypický geomorfologický prvek, který disponuje i nově vzniklými sociálními strukturami v jejím okolí. Nový krajinný ráz je dán formováním přebytečné hlušiny v navršené monumenty, které se pomalu ze svého umírání přeměňují v nový, živoucí biotop.

Největší kouzlo dostala tato navršená kuželovitá hmota o objemu 4 milióny krychlových metrů v podobě žhavé Emy. Haldy, která svým vnitřním hořením dala vzniknout místnímu fenoménu Města haldařů, chcete-li šlamařů. Města se specifickou sociální strukturou s vlastními zákony. Díky stálému vyhřívání se zde rozvíjela nejen subtropická flóra, ale také soubor komunit bezdomovců a vyvrženců. Tyto partie se ilegálně živily sběrem zbylého kvalitního černého uhlí a zbytků železných důlních konstrukcí. Bohužel, několik těchto jedinců v důsledku inhalace škodlivých výparů žhavé Emy zemřelo. Nevyvratitelně tak tvorba podzemní architektury vygenerovala architekturu nadzemní včetně svého nezpochybnitelného atributu – lokální sociální struktury, společenství.

Zajímavý je ovšem i proces kreace, který ve výsledku disponuje již zmíněnými anomáliemi. Bezprostředně po vydolování se hlušina oddělila od uhlí vysoké kvality a putovala lanovkami z dolu Trojice na předem vytipovanou lokaci, kde od roku 1920, pozvolna, ve třech fázích, rostla halda Ema. Díky množství uhlí obsaženého v její hmotě došlo v 60. létech ke vznícení jejího nitra. Teplota uvnitř dosahuje až 1500stupňů a je také příčinou vzniku krystalických mikroarchitektur vzácných načervenalých nerostů jako jaspis a porcelanit.

Ema se tak stala jedinečností v podobě sopky vytvořené člověkem, která vznikla jako reakce na důlní, podzemní architekturu. Posledním, v současnosti probíhajícím architektonickým procesem, je rekultivace těchto lidských zásahů do krajiny. Cílem je začlenit tuto živou architekturu, v okolí působící jako bariéra, v pevnou fungující součást krajiny.

___

Cyklus Underground naruby: Ostrava bude koncipován jako trilogie. Vypráví o procesu a vlivu protoarchitektonického aktu, který je důležitým elementem při tvorbě ostravské rázovitosti. Nejen ve vztahu k pozemní architektuře, ale také jejich přesahů: krajina, sociální struktura, životní režim, pokrok v architektonickém tvarosloví.

grafika: Ondřej Bělica

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+

RelatedPost