ostr

OST-RA-VAR: Střípky prvního festivalového dne

V Divadlo, Kultura od Eva PatlochováNapsat komentář

Devatenáctý ročník divadelního festivalu OST-RA-VAR nabízí kvalitní výběr inscenací představených za celou sezónu. Ostrava tak hostí divadelní kritiky a studenty z různých koutů republiky. Nově i divadelní kritiky z Polska, Maďarska a Slovenska. Návštěvníci se letos budou potácet mezi výstřely a vypjatými emocemi, jelikož se tento ročník zaměřuje právě na válečná témata. Začíná období nedostatku spánku a dnů nabitých divadlem, začíná OST-RA-VAR.

Hned první festivalový den začal zostra, a to Dívkami ze Sorok pod režijním dohledem Pavla Gejguše ve Staré aréně, která se letos do stálého programu festivalu zařadila poprvé. Zde musím určitě vyzdvihnout pohybové nadání všech čtyř dívek, které každému pohybu dodaly určitou dramatickou váhu. Dívky zanechaly hluboký emotivní dojem, což poslední část, kdy musí židovské dívky v nevěstinci obsluhovat několik desítek vojáků denně, jen potvrdila.

„Když mi nejmenovaný Macháček už od konce října nadšeně opakoval: „Jedeš do Ostravy, jedeš do Ostravy, jedeš do Ostravy,“ (ano, řekl to třikrát) těšila jsem se, že si konečně od-po-či-nu. Místo toho OST-RA-VAR.“  Miriam Šedá, divadelní kritička

Následovala další emotivní hra v Komorní scéně Aréna s komediálními prvky: Lidumor aneb Má játra beze smyslu. Drama jednoho domu a tří rodin: Červů, Kovačičů a paní Vočistcové. Právě poslední zmiňovaná si pozve obě rodiny na oslavu narozenin a baví se jejich jednoduchým humorem. Rodina Kovačičů až nápadně připomínala domácnosti Romů, na což bylo poukázáno i zvolenou mluvou. Petr Panzenberger se výborně ujal role psychicky zaostalého Hermana a vydal ze sebe maximum. Rušivé však bylo rozestavění scény, kdy byty Červů a Kovačičů takřka nebyly rozděleny a herci se tak volně pohybovali i v cizím bytě.

Lidumor aneb Má játra beze smyslu (Foto: Roman Polášek)

Lidumor aneb Má játra beze smyslu (Foto: Roman Polášek)

Po emočně vypjatých hrách následovala hodinová uvolněná Audience u Bezručů. Norbert Lichý s Jiřím Müllerem stihli zpracovat přibližně celou basu piv a výborně pobavit publikum.

Odsun!!!, jehož zinscenování má na svědomí činoherní soubor NDM, nabídl už hutnější téma poválečného odsunu sudetských Němců. Netradiční vystavění scény na otočné plošině nabízelo široké možnosti, kupříkladu přesuny herců z minulosti do současnosti, kdy se propojovala historie domu se současným stavem. Něco nového byl i „přímý přenos“, kdy kameraman točil schůzi Národního výboru, která se odehrávala mimo zobrazované jeviště, přičemž se tento obraz promítal na plátno visící nad kulisami obytného domu. Negativní moment vidím v nezaměstnané dceři, která si posléze našla práci v Praze a nadšeně vykřikovala do mikrofonu takřka těsně před publikem.

Odsun!!! (Foto: Radovan Šťastný)

Odsun!!! (Foto: Radovan Šťastný)

Zakončení proběhlo v Komorní scéně Aréna hrou Williama Shakespeara Něco za něco. Dostavil se onen kýžený odpočinek po náročných válečných tématech. V hlavní roli vystupoval Štěpán Kozub, což byla záruka vtipných momentů a vypjatých výrazových prostředků. Pro příště bych se však držela pevně daných rolí a nestrhávala postavám paruky, jako tomu bylo u postavy Pompeja v podání Přemysla Bureše. Paruka už pak nedržela, jak by měla, a stali jsme se tak svědky rušivých momentů, kdy se pro ni musel herec vracet. Témata moci, spravedlnosti a chtíče se nás dotýkají dodnes, proto je jejich zaobalení do vtipného hábitu více než přitažlivé.

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+