SNĚHURKA_32

Festival NORMA, den druhý: Přehlídka obsesí

V Divadlo, Kultura od Iveta DudováNapsat komentář

Sobotou vstoupil divadelní festival NORMA do své druhé poloviny. Po úspěšném polském programu následuje den věnovaný výlučně českým tvůrcům. Od prostorových vztahů, řešených v rámci jednotlivých performancí, se posouváme blíže činoherním útvarům analyzujícím lidskou psychiku, společenské vztahy i čistě filozofické otázky.

Sekci zahajuje polední debata o současných přístupech k divadlu, které se účastní jak přítomní teoretikové, tak umělci samotní. Navazuje na ni repríza inscenace Tato linka sleduje pohyb mé ruky, nyní přesunuta do prostorů auly Gong.

Den zasvěcený činohře prakticky otevírá až inscenace Sněhurka v podání pražského Studia Hrdinů. Postdramatická úprava pohádky v sobě nese klasická témata Elfriede Jelinekové, jakými jsou žena ve společnosti, problematizovaný vztah matky a dcery, postavení muže, analýza jejich soužití a samozřejmě vášeň. Podepisuje se zde i vliv Roberta Walsera přenášejícího Sněhurku do roviny celospolečenského traumatu.

SNĚHURKA_36

Sněhurka

Hybnými motivy příběhu o dceři a maceše jsou především vášně a pudy. Matku interpretuje Jelineková jako svůdnou manipulátorku, archetypální ženský princip, oproti němuž stojí nedozrálá a až chlapecky stylizovaná Sněhurka. K obdobné stylizaci dochází i v případě prince jako zmanipulovatelného slabocha. Postava myslivce s ním kontrastuje svou živočišností, ve které však zbývá místo i pro cit a odpuštění. Krása pak vzniká na spojnici fyzična a charakterových vlastností. Kdo v tomto měřítku obstojí?

Druhou inscenací Studia Hrdinů je počin Marbot Jana Horáka a Michala Pěchoučka vycházející z románu Wolfganga Hildesheimera. Mladík Marbot, poznamenaný incestním vztahem s matkou, reflektuje společenské a kulturní události 19. století. Setkává se s nejvýznamnějšími osobnostmi doby, se kterými diskutuje jak společenská a filozofická témata, tak podává teoretické úvahy nad estetikou. Inscenace tematizuje především rozhovor chlapce s Goethem, mistrem a významným učencem, ale také autorem díla Utrpení mladého Werthera. V centru debaty stojí otázka svobody člověka posunutá do existenční roviny, která vykrystalizuje až v úvahu nad oprávněností sebevraždy.

MARBOT_18

Marbot

Výtvarnou stránku inscenace umocňuje minimalistická scéna omezená pouze na rám, kterým postavy procházejí, a hlavu zápasícího Laokoona. Scéna je otevřena do hlediště Velkého sálu auly Gong, kde se postavy volně pohybují a zaujímají místo pomyslných diváků. Skutečné publikum je naopak přesunuto na jeviště, prakticky do technického zázemí. Vzniká tím jak pocit intimity podporující monology postav, tak monumentálnost spjatá se zakoušením uměleckého díla.

Festival uzavírá inscenace Evy Koťátkové Obrazový atlas Antonína, chlapce, který rozřezal knihovnu kliniky na části. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého scénicky rekonstruuje rozhovor dětského pacienta s ošetřovatelkou, odvíjející se od metody psychoanalýzy. Vnitřní stav chlapce je převeden na gestikulaci Hany Turečkové, expresivně upozorňující na vnitřní fenomény. Scéna je zde opět ve znamení minimalismu, což nenásilně přesouvá akcent na pohybovou složku a užité projekce. Skutečně krásný závěr festivalu!

KNIHOVNA KLINIKY_01

Obrazový atlas Antonína, chlapce, který rozřezal knihovnu kliniky na části

Česká sekce nabídla vedle performance i dokonale vyváženou a kvalitní činohru tematizující jak otázky intimní, tak celospolečenské. Vytvořila tak svěží alternativu polskému dni primárně zaměřenému na výtvarné divadlo a objektové vztahy v prostoru. NORMA skutečně překvapila. Nejenže přivezla špičkovou aktuální tvorbu v úchvatném prostředí, ale i organizačně bylo vše na velice vysoké úrovni. Navíc plán rozšíření festivalu o německou, rakouskou či slovenskou sekci je skutečným lákadlem. Máme tedy před sebou velice unikátní projekt, který má reálnou šanci uspět.

Foto: Martin Popelář

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+