norma01

Festival NORMA, den první: Modlitba oceli

V Divadlo, Kultura od Iveta DudováNapsat komentář

Velké ambice, inovativní řešení, nové techniky. S tím vším přichází mezinárodní festival NORMA. Laťku si staví poměrně vysoko a přidává k tomu obrovskou energii a motivaci jak účinkujících, tak technického zázemí. Navíc lepší site-specific prostory než je Dolní oblast Vítkovice v Ostravě určitě nenajdete. Multifunkční aula Gong Josefa Pleskota, nově zrekonstruovaná Bolt Tower, kavárna Maryčka nebo hala Heligonka? Architektonická lahůdka! Ostrava žije … svým specifickým způsobem. A rozhodně má co nabídnout!

Experimentální divadlo si postupně hledá svůj prostor, který utváří, modifikuje, estetizuje. Právě hledání a práce s prostorem je zřejmě nejvýstižnější charakteristikou autorské inscenace Jána Mančušky Tato linka sleduje pohyb mé ruky. Člověk vnímaný jako objekt, jako kompozice svalů a kloubů, sloučenina svých přání a hybných motivů. Člověk v pohybu, tvůrce a nositel zvuku, zvuk mající význam.

norma02

Tato linka sleduje pohyb mé ruky

Konceptualistický počin zavádí diváky do zářivkami osvětlených prostor Nových koupelen Dolu Hlubina. Tam už tři herci-objekty postupně zaujímají jednotlivé pozice, zkoumají svůj pohyb a v důsledku vnitřního napětí přetvářejí mizanscénu. Jádro inscenace tvoří stylizovaná studie lidské motoriky jako mechanismu a jeho animace. Protínají se tak motivy – osoba a objekt, živé a mechanické, umění a realita.

V úvaze nad fyzikální povahou objektů a materiálů pokračujeme i s Magdalenou Ptasznikovou v performanci Surfing. Betonové podlahy Multifunkční haly Gong pokrývají kartóny, po kterých jsou přesouvány nejrůznější objekty a tvary. Ptaszniková pracuje s věcmi běžné potřeby, u kterých se soustředí především na tvar a materiál. Spojuje je dohromady, překrývá, animuje a dává do kontrastu jejich vlastnosti. Představuje tak originální studii jednotlivých elementů, čistě fyzikálních i pohybových.

norma03

Surfing

Od předchozích prostorových studií se odklání pohybově zaměřená performance Nižinskij. Svěcení snů. Tomasz Wygoda za zvuku Stravinského baletu předvádí abstraktní boj s pudy, vášněmi, ale i se strachem a obsesí. Jeho strhující fyzický výkon je podpořen prázdnou scénou prostoru Starých koupelen, kde Wygoda rozvíjí svou gestickou meditaci.

norma0

Nižinskij. Svěcení snů

Obdobně mysticky je festivalový den i uzavřen. Mše Artura Żmijewského a Igora Stokfiszewského však publikum nesjednocuje, nýbrž rozděluje. Tradiční náboženský obřad slavený v průmyslových Vítkovicích je pro publikum naprosto novou zkušeností. Bezprostředně po jeho zahájení se tak nabízí otázka, jak ke Mši vůbec přistupovat? Držet se divadelní fikce, anebo se podřídit zvyku? Věřící slaví obřad, divadelní teoretikové spekulují. Lze tato hlediska vůbec propojit?

Inscenace je bezesporu provokativní. Navíc není jednoduché udržet tenkou linii mezi autorskou tvorbou a obřadem tak, aby tradiční nesklouzlo k povrchnosti a pitvoření. Mši se to díkybohu daří. Sakrální motiv funguje pro minimum autorských zásahů, které se projevují výlučně formou nepatrných narážek. Inscenace je tak sice kritická, s nádechem ironie, ale naštěstí drží pohromadě. Příjemné překvapení!

Polský den festivalu slaví úspěch. Přináší jednak studii tvarů a prostoru, jednak originální pohybové divadlo, ale i provokativní autorské projekty. Skvěle! NORMA rozhodně prokazuje své kvality. Nelze než tleskat!

Foto: Martin Popelář

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+