Putin

Jeden svět i v jedinečné Ostravě!

V Film, Kultura od Andrea ČernáNapsat komentář

Po otvíráku v rámci PechaKucha Night se festival Jeden svět vrátil do Cooltouru ještě několikrát. V úterý to byl český film Plán, ve středu ruský snímek Putinovy „Děti 404“. Po obou projekcích následovala debata s odborníky.

Plán se natáčel v průběhu pěti let a jeho devizou je upřímnost aktérů. Územní plán je mapou města, kde jednotlivé barvy určují funkce pozemků. Například ten stockholmský obsahuje sedm barev, je konkrétní, dostupný švédsky i anglicky, jasně udává směr města. Územní plán Prahy od svého vzniku zaznamenal tisíce změn, skládá se z 27 barev a vyvolává bouřlivé debaty. Investigativní dokument dává prostor k vyjádření pražským politikům, architektům, občanským aktivistům, novinářům i developerům. To dodává důvěryhodnost a vyváženost názorů, velké množství postav ale zároveň znesnadňuje orientaci. První polovina snímku (v čele se záběry ze sněmovny) tak nemá spád a dokládá maximálně zmatenost situace. Atmosféra v hledišti proto nepůsobila dvakrát přitažlivě, tím spíše, že ve velkém sále sedělo jen okolo 10 diváků.

Nejzajímavějším momentem je nejspíš promluva ředitele kanceláře primátora, který otevřeně prohlásí: „Bém to posral.“ Samotný bývalý primátor vystupuje ve filmu také. Jak se dozvídáme na následné debatě s režisérem Benjaminem Tučkem, oslovené osoby politické scény se nebály promluvit, protože věděly, že než dokument vyjde, dávno ve své funkci nebudou. Kdyby se natočené záběry vysílaly ve večerních zprávách, rozhodně by ve stejné podobě nevznikly. Developera Radima Passera nalákali tvůrci do natáčení také celkem jednoduše. „On je multimiliardář, proto klidně mluví úplně o všem. Je totiž tak bohatý, až je nezávislý.“ Rozhodnutí, která děláme teď, ovlivní Prahu na další staletí, přesto nebo právě proto film ukazuje korupci ve vší své kráse. „Uplatitelní jsou všichni, ale v Čechách je pozoruhodné za jak málo. Někdo odmávne zákon za chlebíček,“ dodává Tuček. Řešením jsou podle něj běžní občané, kteří by se měli zapojit na regionální úrovni, aby vše mohlo začít zase od základů.

Plán (2)

Na druhý zmiňovaný film Putinovy „Děti 404“ přišlo návštěvníků o poznání více. V roce 2013 přijalo Rusko zákon proti propagaci homosexuality mezi mladými. Šikana mladých gayů a leseb tak dostala posvěcení z nejvyšších míst. Název Děti 404 odkazuje na web, kde tito lidé, kteří jsou pro ostatní „chybou v systému“, zveřejňují své vzkazy na podporu své komunity. Ruští režiséři představují nejen autorku těchto internetových stránek, ale i několik vybraných homosexuálů, kteří dostali kamery s úkolem natočit svůj běžný život. A tady je možná kámen úrazu. Videodeníky jsou sice autentické, nicméně nepřináší vyloženě kontroverzní okamžiky, jen roztřesený obraz – doslova. Ano, touha po emigraci kvůli nadávkám okolí snad není v Česku běžným jevem, nicméně v ruské společnosti tato zhoršená situace tolik nepřekvapí. Divák, který je homofobní, na promítání nezavítá a ti ostatní si tuto bublinu praskli už dávno. Kontroverznější informace podává v následné debatě mediální analytik pro Člověka v tísni Tomáš Urban: „V Rusku se tento film nesmí promítat, projekce bývají rozmetávány. Za like na facebooku ke statusu vyjadřující podporu homosexuálů se tam udělují tresty. Jedny noviny za pouhé citování příznivce této menšiny dostaly pokutu 50 tisíc rublů.“

Festival měl pod palcem promítání mimo jiné také v Atlantiku. Naše šéfredaktorka Nikola Ulčáková se za redakci vydala na Zatajené dopisy od Tomáše Kudrny. „Příběh Miroslava Dědiče, odvážného a striktního pedagoga, který v Květušíně vytvořil školu pro děti z romských rodin. Toto výchovné zařízení vzniklo v 50. letech. Žáci se ve škole měli o mnoho lépe, proto často zůstávali i přes noc. Ze začátku dobrovolně, později došlo také k násilnému odtrhávání dětí od rodin. Což tomuto dokumentu přidává na kontroverznosti. Citlivost filmu přináší výpovědi a vzpomínky samotných absolventů této školy, jde o velice milé starší spořádané lidi. Celý snímek doprovází malá slečna, která se do role interviewra pasovala během natáčení sama, a to dle výpovědi samotného režiséra. Podle mě sehrálo dotazování mladé napůl Romky velmi důležitou úlohu – ptala se jako dítě, beze studu, všichni jí odpovídali jednoduše a jasně… Debata po projekci byla velice zajímavá, plná emocí a já osobně moc děkuji pedagožce Yvettě Ellerové za otevření očí v jistém pohledu na svět,“ řekla Nikola Ulčáková.

Jeden svět stál za to. Odhodil lhostejnost a nám všem pomohl prasknout alespoň nějakou bublinu z naší komfortní zóny.

foto: archiv Jeden svět

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+