SAMSUNG CSC

Jak v Česku zacházíme s bezdomovci? No. 1 Ostrava

V Causa, De Facto od Andrea ČernáNapsat komentář

Ostrava je v bludném kruhu

Po nadmíru teplé první půli prosince klesla teplota pod bod mrazu. Většina obyvatel Ostravy vyrazila ven jen v nejnutnějším případě, pořádně zachumlaná do teplých bund a šál. Rychle vše vyřídit a zase zpět do vyhřátých bytů, vysušit boty a sníst poslední zbytky cukroví. Ne tak pan Milan, který před sebou tlačil velký vozík od jedné popelnice k druhé. Už několik let je totiž bez domova.

„Celý život jsem pracoval jako dělník. Ale potom jsem přišel o práci a neměl z čeho platit nájem, takže jsem rovnou přišel i o byt. Teď už jsem starý, bolí mě záda, neumím cizí jazyky. A počítač, ten neumím ani zapnout. Kdo by takového dědka zaměstnal.“

„Zima mi ale nevadí, teď okolo Vánoc a Nového roku to pro nás není špatná doba. Lidé dělají velké úklidy, zbavují se věcí a já můžu část z toho odvézt do sběrny,“ ukazuje Milan na kovový radiátor ve svém vozíku. „Navíc jsou v době svátků všichni takoví milejší. Je dobré se pohybovat v okolí nádraží a zastávek. Někdy se za mnou staví i paní z Armády spásy, ale spíše si s ní jen popovídám. Moc jejich služeb nevyužívám, jen třeba zajdu na polívku.“

SAMSUNG CSC

foto: Andrea Černá

Právě Armáda spásy má v Ostravě několik poboček, které se věnují přímo bezdomovcům – pobytové zařízení Přístav v Kunčičkách se zvláštním režimem pro seniory a Přístav II nedaleko Mírového náměstí. Kromě místa na přespání a vyprání oblečení se zabývají také potravinovými sbírkami nebo prevencí bezdomovectví, kterou zajišťují sociální pracovníci v terénu. Nabízejí poradenství, ale i deky a teplé nápoje. Sami se snaží osoby v nepříznivé sociální situaci kontaktovat, pomoci jim s vyřizováním dokladů a hledáním bydlení. Ubytování se jim snaží najít především v azylových domech. Ty spadají pod služby i dalších neziskových organizací, např. Charity Ostrava.

„Pro nás je to tam ale moc drahé, uznávají to často i sami jejich zaměstnanci. Někde to ubytování stojí 1 500 Kč za měsíc, ale jinde třeba i přes 3 000 Kč, a to jste na pokoji po třech lidech. Navíc si s sebou nemůžete vzít psa. Takže pro mě tohle není žádné dlouhodobé řešení,“ dodal Milan.

Dlouhodobý stav v ubytovnách proto vypadá pořád trochu bezútěšně. Přesto, že počet lidí bez domova se za posledních deset let zvýšil téměř dvojnásobně, kapacita lůžek v noclehárnách nikdy nebyla plně využita. Město přitom každoročně na tzv. Zimní program, který podporuje sociální zařízení i azylové domy, dává 250 000 Kč a celková částka, kterou ročně radnice uvolní na tuto problematiku, se vyšplhá až na 16,5 milionu Kč ročně. Ani taková produktivita ale očividně nestačí ke spokojenosti všech. Z odhadovaného počtu 900 ostravských bezdomovců se pouhá polovina zdržuje v zařízeních poskytujících sociální služby včetně pravidelné docházky k lékaři. Druhá polovina spí na ulici, zvykla si na svůj život a o nabízenou pomoc nejeví přílišný zájem.

Nezbývá než zvyšovat aktivitu jejich i aktivitu občanů. Obyvatelé Ostravy si už navykli na darování nepotřebného oblečení do charitativních kontejnerů a rozšířit povědomí pomohl i 3. ročník akce Noc venku, listopadová akce v pasáži u Sýkorova mostu, kterou uspořádala Ostravská univerzita spolu se Sdružením azylových domů. Na straně druhé, lidé bez domova můžou třeba prodávat čtrnáctideník Nový Prostor, kdy polovina z každého prodaného výtisku zůstává prodejci. I když jde o komplikované situace a těžké životní příběhy, potvrzuje se, že kdo byl aktivním člověkem i v době střechy nad hlavou, zůstává jím nadále a snaží se začlenit zpátky do společenského života.

Share on FacebookTweet about this on TwitterGoogle+